Ač ji prosadila vláda Andreje Babiše a způsob, kterým to udělala, se mu nelíbí, architekt a bývalý pražský primátor za ODS Jan Kasl se mezi kritiky nedávno schválené novely stavebního zákona neřadí. V rozhovoru vysvětluje proč, co se mu nelíbí na nové podobě Malostranského náměstí nebo jak ho štvou památkáři. A přiznává, že by mu vůbec nevadilo, kdyby na Pankráci vyrostly dvousetmetrové stavby.
Za necelé dva měsíce si budou Češi volit nová vedení radnic. Vy sám jste byl na přelomu milénia v čele té pražské. Máte teď svého favorita?
I když nejsem volič ODS, tak by se mi Tomáš Portlík jako aktivní člověk v čele Prahy líbil. Na rozdíl od stávajícího primátora by mohl skutečně něco zrychlit a zlepšit. Ale budu volit STAN, protože Petr Hlaváček by měl dostat šanci pokračovat. Je tam osmým rokem, což je nejkratší možné období, kdy něco můžete dokázat. Územní plán sice máme schválený, ale ještě na tom bude muset chvíli pracovat. Sám dělám s ateliérem na dokončení městského okruhu, vidím, jak to všechno trvá. Třeba metro D mělo stát už před deseti lety.
Radní Hlaváček ale také stojí třeba za vznikem Pražské developerské společnosti, která sice rozjela desítky projektů, ale za šest let získala jediné stavební povolení. Není to málo?
Myslím, že se Pražská developerská společnost poučila, že to prostě takhle dlouho trvá.
Ale jediné stavební povolení za šest let? Které se navíc podařilo získat až teď, na menší projekt s 22 byty.
Mám proti tomu systému výhrady. Myslím si, že ta developerská společnost by měla fungovat především v přípravě území. Měla by naservírovat území, na kterém už pak budou stavět víceméně soukromí developeři – a Praha by měla mít své procento bytů. Ale ono to tak časem nakonec skončí. Komora architektů, jíž předsedám, registruje stížnosti, že Pražská developerská společnost se někde chová hůř než soukromý developer. Penta se naučila soutěžit, Central Group, jehož první stavby asi nebudeme chválit, už se taky naučil soutěžit, dnes vybírá nejlepší architekty. Vidíme projekty, jako je Masaryčka nebo celá Florenc 21, Sekyra Group se po dvaceti letech probudila a staví novou čtvrť na Smíchově, kde to vypadá vzorově. Jednotlivé bloky dělaly třeba čtyři týmy architektů. Není to „osmanizace“ Prahy jako svého času v Paříži, kde všechny domy vypadaly stejně.
Je normální, že celou čtvrť staví jeden developer?
Prostě Sekyra byl šikovný, před víc jak dvaceti lety si to domluvil s Českými drahami. Podobně vyhrál Maniny, Rohanský ostrov. Tam to spalo dlouho, jiní byli připraveni nastoupit daleko dřív. Slyšel jsem o soutěži na Rohanský ostrov různé historky, ale nebudu šířit nepodložené informace.
Nebyla to soutěž spíš v uvozovkách?
To bych neřekl. Ale bohužel tam vůbec předem nebylo naplánováno, co se má stavět, nebyla daná jasná struktura ulic, regulace, všechno se dělalo až poté. Ale dneska už to bere správný směr. Přivedli Daniela Libeskinda, který navrhl centrum, a myslím, že to bude zajímavá čtvrť. Vypadá to dobře, podobně jako Smíchov – tam si jen myslím, že byla malá odvaha a velký tlak ministerstva kultury a povolovacích orgánů, aby Praha příliš nevyskočila o dvě patra nahoru. Zbytečně plýtváme místem. Teď dokonce omezují novou výstavbu na 70 metrů na Pankráci, což mi přijde úplně absurdní.
Měly by na místech, jako je Pankrác, být nějaké výškové limity?
Myslím, že ne. Jsou místa, kde by se klidně vešly dvousetmetrové stavby a ničemu by to nevadilo. Ano, chraňme určité veduty, pohledy z Pražského hradu, komponujme ty pohledy. Když jdete Kaprovou ulicí na Starém Městě, vidíte mezi dvěma věžemi Týnského chrámu žižkovský vysílač. Tenkrát to prošlo, pak byly snahy ho zbourat, nebo dokonce recesistické nápady napěchovat ho do Strahovského tunelu. Obojí by byla hloupost. Žižkovský vysílač má velmi hezkou architekturu a Strahovský tunel potřebujeme.
Dělá současné vedení Prahy dostatek pro to, aby se v hlavním městě stavělo?
Řekl bych, že se snaží. Třeba Vltavská filharmonie tím, že se povede dotáhnout příprava, soutěž a že se bude stavět, tak to je velký počin. Ta poloha u vody je výborná.
S tím projektem jste spokojen? Vypadá velmi podobně jako ten, který stejné studio navrhlo v Číně.
Ano, nejdřív v Číně a pak vyšvihli kopii do Hamburku. Je to trochu takový jejich archetyp. Někdo říkal, že porušili smlouvu s Prahou, kde měli udělat unikátní a výjimečné dílo. Nejsem právník, abych to soudil. Ale jsem rád, že filharmonie bude lokomotivou rozvoje toho brownfieldu Holešovice-Bubny. Dneska je to bezútěšné místo, které se plánuje dvacet pět let.
Co říkáte na Dvorecký most? Řeší se třeba to, že každý jeho metr vyšel Prahu zhruba dvakrát dráž než obdobně koncipovaný, nedávno otevřený most v Helsinkách.
Dvorecký most se mi vizuálně moc líbí, je to reminiscence na kubistické tvary, které jsou kousek pod Vyšehradem. Slyšel jsem mnohá nepěkná slova od těch, co to šalovali, armovali a betonovali, byla to složitá práce, asi i proto ta vyšší cena. Ale výsledek je bezvadný. Bude to dotažené, včetně těch dvou Kinterových předpolí mostů.
Nevadí vám, že po něm až na výjimky nesmí jezdit auta?
Myslím, že je to takto v pořádku. Ale chybí další mosty. Chybí funkční železniční, kde budou jezdit na třech kolejích vlaky. Chybí Rohanský most, který byl naplánován, ale bohužel na Rohanu se mu nějak zavřela ta cestička, jak ho dostat na karlínskou stranu, tak bude takové esíčko. Ale musí se už začít dělat. Do toho máme Hlávkův most ve stavu, který bude vyžadovat velkou opravu.
Nehrozí Hlávkovu mostu uzavírky, jako se to stalo Libeňskému?
Na Libeňském mostu se podepsala nešťastná snaha politiků o jeho záchranu. Byl krásný, ale jak říkali odborníci: nekvalitní betony, špatné podloží, špatné pilíře, měl se prostě soutěžit nový. U Hlávkova mostu snad nic podobného nehrozí, tam je to otázka kvalitní opravy. Před čtyřmi pěti lety se nějaké základní opravy, izolace a nová dlažba, provedly, takže na pár let je v pořádku, ale čeká ho generálka. Někdy kolem roku 2000 se opravoval Čechův most, ale po 25 letech už je to zase potřeba. Mosty nejsou navěky.
Pojďme dál k novým stavbám, jak se vám zamlouvá nové nádraží Bubny?
To je velmi povedená stavba od týmu architekta Jakuba Ciglera. Měly tam být obyčejné dva perony s takovou tou vlaštovkou. Správa železnic se ale zachovala státnicky a koncepčně. Tady musím zmínit jejího bývalého šéfa Jiřího Svobodu, u něhož nevím, co prováděl jiného a kde se u něj vzalo těch 80 milionů v trezoru, ale manažersky mi přišel jako nejlepší ředitel posledních let, protože soutěžili terminály vysokorychlostních tratí, soutěžili tyhle zastávky. Chtěl, aby i úplně jednoduchá až primitivní zastávka, jako je třeba Podbaba, byla pěkná. Hezká zastávka je také na Výstavišti ve Stromovce. Je třeba, aby tyhle stavby nebyly vnímány jako utilitární, jen za minimální náklady postavené zastřešené nástupiště a konec.
Co říkáte na půlmiliardovou rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad?
Přiznávám, že jsem si ho ještě nestačil projít. Ale z toho, co jsem viděl, mi ta vydlážděná plocha na náměstí připadá hodně velká. Kdyby mezi tou dlažbou byly vodotrysky, které by v horkém počasí tu plochu ochlazovaly, tak to bude lepší. Věřím, že časem, až vyrostou ty platany, tak tam pod nimi vznikne příjemný prostor. Taky je mi líto, co se stalo s výdechem metra. Bylo to umělecké dílo a nepochopil jsem, proč ho nedokázali opravit. Autor nabízel spolupráci, nebylo to šťastné. Ale to náměstí bylo potřeba opravit, byla to ostuda, tak nezbývá než věřit, že se Pražané s jeho novou podobou sžijí.
Mění se také Václavské náměstí, po němž budou jezdit směrem k Národnímu muzeu tramvaje. Nezaseká to ještě víc už tak často šílenou dopravu na magistrále?
Absolutně ne, protože už dnes tam lidi přechází a tramvaj v tom zdržení nepřidá. Mají to spočítané. Navíc auta tam mají správně zastavovat. Před hlavním nádražím bude zrovna tak přechod. Bude to prostě jeden z dalších přechodů a semaforů a je potřeba, aby se tam dalo přesouvat pěšky, abych nemusel dolů a zase nahoru, abych tam nekličkoval. Bohužel se tramvaj nepovedlo vrátit na bývalou Wilsonovu třídu, dnešní magistrálu. Takže pojede od Státní opery do Vrchlického sadů (nechvalně proslulý park přezdívaný Sherwood – pozn. red.) před novou odbavovací halu.
Bude nová odbavovací hala s velkou dřevěnou pergolou podle vítězného projektu dánského studia Henning Larsen Architects vůbec někdy stát?
Nevím. Přiznám se, že se mi moc nelíbí to navržené odbourání části velmi dobré stavby hlavního nádraží od architektky Aleny Šrámkové a spol. Nejvíc lidí se tísní v tom prostoru před cedulemi, kde čekají, až se rozsvítí informace, že vlak do Brna jede zase ze 4. nástupiště sever, jako vždycky. Ale dokud to není oznámené, tak tam nejdu, přitom ta hala má žít. Takže mi připadá škoda něco odbourávat. Ta nová pergola mi nevadí. Na první pohled to vypadalo jako pozlacené, spíš někam do Dubaje, ale je to dřevo. Budou tam sedět holubi, bude tam zima, pršet, foukat. Z té soutěže jsem nebyl nadšený. Ale není to priorita. Hlavní je, aby tam už konečně jezdila tramvaj.
Na Malostranské náměstí by se měla vrátit socha maršála Radeckého. Co vy na to?
Nejsem z toho nijak nadšený. Ale když se vrátí do toho prostoru před matfyz, ne do toho napěchovaného ústí z Mostecké ulice, kde jsou koleje, tak to bude vypadat důstojně.
Historicky přece socha Radeckého na Malostranské náměstí patří.
To se říkalo o mariánském sloupu taky. Byl jsem odpůrcem jeho obnovy na Staroměstském náměstí, protože mariánský sloup tam stál, když tam ještě nebyl Jan Hus. Neměl se tam vracet a doplňovat ho. Vadí mi, že to je kopie. Přijde mi to jako divně vytesaná, nepovedená replika. Radecký je aspoň schovaný v lapidáriu a bude to originál. Ale mně na Malostranském náměstí, stejně jako na mnoha historických náměstích, chybí stromy. Vím, že takto byla v minulosti stavěná, ale taky jsme neměli tahle horka. V soutěži na novou podobu Malostranského náměstí, která proběhla nějakých pět šest let zpátky, bylo stromů mnohem víc, ale památkáři je jeden po druhém vyřezávají. Takže z aleje 40 platanů zbyly tři, dneska je tam jeden a dva se doplňují.
Před pár týdny prošla sněmovnou novela stavebního zákona. Pomůže konečně zrychlit výstavbu v zemi?
Věřím, že ano. Vadí mi způsob, jakým se to představilo. Obě komory, architektů i inženýrů, byly mimo, odborná veřejnost byla mimo. Na druhou stranu chápu, že dnešní garnitura, která není tou, již bych volil, to chtěla udělat. A že vlastně vracejí zpátky myšlenky z toho původního zákona od ministryně Dostálové. Všichni už vidí, že 607 stavebních úřadů je nesmysl, že tu agendu prostě nezvládají. Takže nově schválená centralizace asi není špatně. Ale je důležité, aby se plánování stalo tím, co jde nejdřív, aby starostové chápali, že se mají starat o územní plány a technické povolení staveb, že fakt můžou dělat na 208 plus dalších 150 úřadech v území na těch detašovaných pracovištích v jednotném metodickém postupu. V systému, kde když je stavební úřad zahlcený, tak to převezme krajský úřad nebo to předají tomu nejbližšímu, který je schopen to území obsáhnout. Že už se nebudou stávat věci jako teď kolegům, kteří mají podaný projekt před červencem 2024, a dodnes není vydané povolení. Teď se povede zkoncentrovat ty dotčené orgány, až na hasiče a v některých případech na památkovou péči.
Právě památkáři si na novelu hodně stěžují. Oprávněně?
S výjimkou národních kulturních památek a památkových rezervací už by neměli rozhodovat a vyjadřovat se ke každému baráku. A upřímně vám řeknu, že to je dobře. Teď jsme spolu v zóně Bubeneč, Holešovice, Dejvice, kde pomalu není možné udělat půdní vestavbu, protože do toho mluví kunsthistorik na NPÚ, o kterém si myslím, že by se fakt měl starat o to, co je cenné, což jsou nějaké prvky, charakter té fasády, uliční prostor, veřejné prostranství. Ale neměl by mluvit o takzvané střešní krajině, kde jsme úplně zakonzervovaní. Město prostě musí žít a není nic strašnějšího než zakonzervovat půdy na střeše a neumožnit tam postavit ani jeden dva byty. Památkáři, životní prostředí či doprava si budou muset obhájit ten svůj veřejný zájem, který hájí vůči jiným veřejným zájmům.
Takže obavy, že se zhorší ochrana památek nebo životního prostředí, nemáte?
Samozřejmě že ne. To jsou poplašné zprávy. Obavy mám trochu jen, aby byl dostatek úředníků. Jak bude celá ta novela a koncentrování moci fungovat, záleží na tom, jestli budou lidi, kteří na ty nové úřady od roku 2028 nastoupí. Doufám, že ano.
00:05
