Fialova vláda jede na autopilota. Rozpočet se vymkl kontrole

Vládní koalice si ve sněmovně schválila, že letošní schodek státního rozpočtu bude 295 miliard korun. Máme za sebou pět měsíců a už za ně dosahuje 271 miliard korun. Tomu, že svůj vlastní a vůbec nejdůležitější zákon, jímž státní rozpočet je, dodrží, už nevěří vůbec nikdo. Včetně Národní rozpočtové rady, vedené bývalým viceguvernérem České národní banky Mojmírem Hamplem. Ekonomem, jehož názory nejen ministr financí Zbyněk Stanjura, ale celkově podstatná část vládní koalice velmi respektuje.

„Již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je krajně ohroženo, respektive je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ píšou v aktuálním komentáři radní. Pak dodávají, že bez aktivních zásahů vlády se rozpočet fakticky vymkl kontrole. Národní rozpočtová rada je auditor s detailní znalostí.

To, že vláda nemá státní dluhy pod kontrolou, není opoziční rétorika, kterou vykřikuje Andrej Babiš na sociálních sítích. Je to fakt potvrzovaný opakovaně respektuhodnými ekonomy v čele s Mojmírem Hamplem. Nemá proto smysl vést debatu o tom, jestli to velký problém je, nebo není. Ale už jen o tom, jak ho řešit a státní finance dostat pod kontrolu. Ve všech debatách kolem státních dluhů, zásahů do důchodů, daní, platů, dotací a dávek už začíná panovat takový komunikační chaos, že je na začátek potřeba připomenout, že kabinet Petra Fialy zatím nepřišel s jediným plánem, jak schodek letošního rozpočtu udržet pod kontrolou. Bez zásahu už je teď zřejmé, že skončí nad 500 miliardami korun. Všechny změny, které kabinet na víc než dvouhodinové tiskové konferenci představil 11. května, ovlivní až hospodaření státu v letech 2024 a 2025.

Iluze o vyšších příjmech

Vůbec v ničem neovlivní hospodaření státu v letošním roce. To ministr financí Zbyněk Stanjura zatím odmítal řešit. Stále opakoval, že vývoj v čase schodek zmírní. Opakoval, že čeká, že do rozpočtu teď v polovině roku přijdou vyšší příjmy z daně z příjmů firem, až budou známé výsledky jejich hospodaření za loňský rok. Z dat už víme, že ziskovost českých firem je v čase rekordní inflace velmi vysoká, dosahuje kolem 47 procent. To je rozdíl mezi náklady a výnosy firem, z něhož se pak vypočítává daň. Zde tedy částečný důvod ke Stanjurovu optimismu je.

Další miliardy navíc na příjmech čeká ministr financí z daně z mimořádných zisků, kterou pro letošní rok vláda uvalila na banky, energetiku a petrochemii. Toto očekávání už stojí mnohem víc na vodě a dá se očekávat, že stát nakonec na této dani vybere jen velmi málo.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.