Kdo vychovával dítě víc? Výchovné přineslo stovky sporů, od ledna se mění
ZMĚNY DŮCHODŮ
Od ledna začne platit další z posledních výrazných změn důchodové reformy bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Tentokrát se týká způsobu, jakým se do penze promítá výchova dětí. Dosavadní výchovné za první dvě děti má u nově přiznávaných důchodů zčásti nahradit nový způsob ocenění péče prostřednictvím fiktivního výdělku. Oceňování péče za výchovu dětí patří mimo jiné k opatřením, která po pouhých pár letech platnosti vedla ke stovkám sporů, ať už mezi rodiči, či mezi rodiči a sociální správou. V desítkách případů skončila otázka přiznání vyšší penze až před soudem.
Výchovné se zavedlo v roce 2023 jako zvýšení starobního důchodu o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Dostat ho ale může vždy pouze jeden člověk, který o dítě pečoval v největším rozsahu. Právě toto pravidlo může být problémem především u rozvedených rodičů, vdovců či v rodinách, kde se na péči významně podíleli oba partneři.
Už během prvních let fungování výchovného evidovala sociální správa stovky sporů a v desítkách případů následovaly žaloby. Šlo mimo jiné o případy mužů, kterým sociální správa nárok nepřiznala. K některým sporům se následně musel vyjadřovat i Nejvyšší správní soud.
Nestačí ukázat, kdo byl na rodičovské
Základní pravidla pro přiznání výchovného jsou poměrně přesná. Nárok má člověk za dítě, o které pečoval alespoň deset let do jeho zletilosti. Pokud se výchovy ujal až po dosažení osmého roku věku dítěte, musí péče do jeho zletilosti trvat alespoň pět let.
Podstatně komplikovanější situace nastává ve chvíli, kdy podmínky splňují oba rodiče a každý tvrdí, že právě on pečoval v největším rozsahu. V takovém případě nemusí stačit jednoduše zjistit, kdo čerpal rodičovskou dovolenou nebo komu kvůli dětem více poklesl příjem. Právě příliš mechanický přístup k podobným údajům už soudy sociální správě v některých případech vytkly.
Sociální správa může při dokazování využít výslechy svědků, údaje z evidence sociálního pojištění a další okolnosti konkrétní rodinné situace. Pokud dojde k závěru, že výchovné ve skutečnosti náleží jinému rodiči než tomu, který ho už pobírá, původnímu příjemci se důchod o příslušné výchovné sníží.
K řadě případů se už musel vyjádřit i Nejvyšší správní soud, spory nabývají různých podob, od vdovců, kteří zpochybňují rozhodnutí sociální správy nepřiřknout jim podíl na výchově až po spory mezi rozvedenými rodiči. Například v minulém roce v takovémto sporu rozvedených rodičů zrušil Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a poslal ho zpět k projednání opět kvůli procesním nedostatkům. V jiných případech se však už Nejvyšší správní soud vyjádřil i ve prospěch lidí, kteří viděli ve způsobu rozhodování sociální správy příkoří. Spory tak míří zejména k upřesňování toho, jak ke komplexní otázce posuzování péče přistupovat.
Jde například o případ vdovce, jehož přínos v péči během let manželství i následně samotné výchovy se snažila doložit i samotná rodina, případně případ muže, který se na péči podílel v době nemoci manželky. „Krajský soud podobně jako žalovaná (Česká správa sociálního zabezpečení – pozn. red.) dostatečně nezjišťoval a nevyhodnotil celkový stav věci. Oba vyšly pouze z toho, kdo čerpal rodičovskou dovolenou a zda stěžovateli v rozhodném období poklesl příjem. Podle stěžovatele je nárok na zvýšení starobního důchodu o částku výchovného prokazatelný a odůvodnitelný. Stěžovatel nijak nezpochybňuje přínos své manželky pro výchovu syna, avšak v největším rozsahu pečoval o syna (i s ohledem na zdravotní problémy své manželky) on,“ stojí například v jednom z loňských rozhodnutí.
Šlo tak o další rozhodnutí, v němž Nejvyšší správní soud upozorňoval na skutečnost, že sociální správa poněkud mechanicky posuzuje dopady do kariéry či zásahy do příjmů vyplývající z evidence sociálního pojištění jako základní důkazní pilíř a ignoruje například to, že v případě podnikání či flexibilnějšího zaměstnání je možné v některých případech zajistit výchovu i bez podobných zásahů.
Další spor řešil Nejvyšší správní soud ještě letos v červnu. Rozvedení rodiče se přeli o to, kdo pečoval o syna v největším rozsahu, přičemž případ během několika let prošel opakovaně sociální správou i soudy a závěry se v průběhu řízení měnily. Krajský soud nakonec vyslechl samotného syna, jeho matku i nevlastní sestru a vycházel také ze starých rozvodových a opatrovnických spisů. Dospěl k závěru, že v celém období nezletilosti převažovala péče matky. Nejvyšší správní soud tento postup potvrdil a zdůraznil, že není nutné po desítkách let rekonstruovat péči den po dni. Rozhodující má být zjevně větší celkový časový rozsah péče.
Od ledna přijde nový způsob ocenění péče
Od roku 2027 se celý systém znovu změní. U důchodů nově přiznávaných od 1. ledna se začne používat také takzvaný fiktivní vyměřovací základ. Za dobu péče o dítě do tří let se při jednom způsobu výpočtu započítají skutečné výdělky rodiče a k nim takzvané ocenění za péči ve výši 100 procent průměrné mzdy platné v daném roce. Obdobný mechanismus se začne používat také u péče o některé závislé osoby, přičemž podle jejího druhu bude ocenění činit 100 nebo 50 procent průměrné mzdy (podrobněji jsme o tom psali například zde).
Neznamená to však, že dosavadní způsob výpočtu automaticky zmizí. Česká správa sociálního zabezpečení porovná dvě varianty. V první se péče ocení prostřednictvím fiktivního vyměřovacího základu a výchovné ve výši 500 korun se připočte až za třetí a každé další vychované dítě. Ve druhé se doba péče bude nadále považovat za vyloučenou dobu a v takovém případě se může započítat výchovné 500 korun za každé vychované dítě, tedy i za první dvě. Použije se varianta, která vyjde pro budoucího důchodce příznivěji.
Nový mechanismus se přitom může vztahovat i na péči, která proběhla dávno před rokem 2027. Rozhodující bude, že je samotný důchod přiznán nejdříve od 1. ledna 2027. Už přiznané důchody se tímto způsobem zpětně přepočítávat nebudou.
Spory s novými pravidly nezmizí
Přestože fiktivní vyměřovací základ část významu dosavadního výchovného převezme, samotné výchovné nezanikne. V jedné variantě výpočtu zůstane i za první dvě děti, při novém ocenění péče bude dál náležet za třetí a každé další dítě.
S tím zůstává důležitá i otázka, kdo splnil podmínku výchovy. U jednoho dítěte totiž nemohou stejné výchovné získat dva lidé současně. Ani nová pravidla tak neodstraní situace, kdy například oba rozvedení rodiče tvrdí, že právě oni pečovali o děti v největším rozsahu. Pokud se nedohodnou, bude muset skutečný rozsah péče dál zjišťovat sociální správa a její rozhodnutí může následně přezkoumat soud.
Od ledna 2027 začne současně platit ještě jedna změna. Už přiznané výchovné se přestane valorizovat. Při zvýšení penzí se z procentní výměry nejprve odečte 500 korun za každé vychované dítě, zbytek důchodu se valorizuje a stejných 500 korun se následně přičte zpět.
Lidé, kterým už bylo výchovné přiznáno, tedy o současných 500 korun za dítě nepřijdou, tato část jejich penze už ale nebude spolu s ostatním důchodem růst.