Cena za povodně. Úřady práce vyplatily přes 330 milionů, pojišťovny přes 2 miliardy korun

Pojišťovny vyplatily za povodně, které zasáhly ČR v polovině září, přes dvě miliardy korun. Klienti jim nahlásili 66 300 pojistných událostí za 14,9 miliardy korun. Odhad pojištěných škod zvýšily na 17,9 miliardy korun, sdělila Česká asociace pojišťoven. Úřady práce zatím vyplatily přes 330 milionů korun v rámci mimořádné okamžité pomoci.

"Již delší dobou je stabilní odhad za pojištění občanů v objemu přibližně šesti miliard Kč. Upravuje se průběžně plnění z pojištění firem, kde se objem škody stále významně upřesňuje", řekl mluvčí asociace Tomáš Pavlík. Pojišťovny podle něj vyřídily 35 300 pojistných událostí. Za uplynulý týden vyplatily miliardu korun, dodal.

Generali Česká pojišťovna má nahlášeno k dnešnímu dni 29 784 pojistných událostí za 4,5 miliardy korun. "Aktuálně jsme s klienty vyřešili 56 procent nahlášených škod a vyplatili jednu miliardu korun. Naši mobilní technici jsou schopni denně provést až pět stovek prohlídek," uvedl mluvčí pojišťovny Jan Marek. České podnikatelské pojišťovně klienti oznámili podle mluvčí Renaty Čapkové přes 5400 škod, celkový objem je 1,14 miliardy Kč.

Kooperativě klienti nahlásili 14 100 škod za 3,41 miliardy Kč. Z toho již vyřídila 5300 škod a klientům vyplatila 369 milionů Kč. Nejvíce jich eviduje v okrese Bruntál. "Celkem denně vyřídíme přes 400 škod. Již před víkendem jsme tak poprvé od povodní ukončili za den více škod, než nám klienti ten den nahlásili. Některé větší, podnikatelské nebo průmyslové škody, samozřejmě budou trvat déle. Očekáváme, že likvidovat některé škody budeme nejméně do konce roku," upozornil mluvčí pojišťovny Milan Káňa.

Úřady práce zatím vyplatily přes 330 milionů korun

Úřady práce dosud vyplatily 330,2 milionu korun na mimořádnou okamžitou pomoc po zářijových povodních. Žádostí bylo 7176, dvě třetiny z nich přišly z Moravskoslezského kraje, více než čtvrtina pak z kraje Olomouckého. Na jednu žádost v průměru připadá 46 018 korun, informoval mluvčí Úřadu práce ČR (ÚP ČR) Michal Kovařík. Podle průzkumu, který ÚP ČR provedl, přišla čtyři procenta poškozených o bydlení úplně a čeká je demolice.

KOMENTÁŘ: V tělocvičně na Dylanovi

Mimořádná okamžitá pomoc má tři podtituly. Povodňová se týká lidí, kterým voda prošla bytem či domem. Další tituly jsou určené pro osoby v hmotné nouzi, kdy mají lidé nižší příjem a situace se jim zkomplikovala, a pak na další náklady souvisejícími s důsledky záplav. "Naše práce vyplacením mimořádné okamžité pomoci nekončí. Úřad práce bude nadále v maximální možné míře pomáhat dál - řada domácností může ještě čerpat další formy mimořádné pomoci, nárok mají i na další dávky jako je například příspěvek na bydlení či podpora v nezaměstnanosti," uvedl generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

Mezi těmi, kteří mimořádnou pomoc čerpali, provedli pracovníci Úřadu práce v týdnu od 30. září průzkum. Zúčastnilo se ho 1625 lidí. Čtyři procenta z nich vyčíslila škodu nad tři miliony korun. "Koreluje to s počtem klientů, které čeká demolice," podotkl ÚP. Mezi jedním až třemi miliony korun očekává škodu 15 procent dotázaných, dalších 22 procent pak odhaduje škody mezi 500 000 Kč a jedním milionem korun. Rekonstrukci musí před návratem do svého domova provést 41 procent lidí, u deseti procent bude návrat možný po úklidu.

Do práce se už vrátilo nebo v nejbližší době vrátí 96 procent lidí. Naopak čtyři procenta dotázaných očekávají, že se do práce nevrátí, protože jejich podnik byl zasažen fatálně. Školky a školy jsou již v naprosté většině případů v provozu. Podle okresů bylo nejvíce postižených klientů ÚP ČR na Opavsku a Jesenicku. "V Jeseníku od povodní přibylo v evidenci nezaměstnaných 139 klientů, jsou to OSVČ nebo zaměstnanci OSVČ, kteří jsou v evidenci na dobu, než opraví a dají dohromady zničená kadeřnictví, restaurace, hospody, ubytování. Těmto poskytujeme i přímo v terénu základní informace o možnostech naší další pomoci. Naprostá většina se chce vrátit zpět ke své původní podnikatelské činnosti," uvedl ředitel kontaktního pracoviště Jeseník Martin Viterna.

PODCAST: Proč jsme se nebránili? Kořeny národního traumatu

V září několik dní vydatně pršelo a po celém Česku se vzedmuly toky. Povodně si vyžádaly škody za desítky miliard korun. Mají pět potvrzených obětí a další lidé se pohřešují. Český hydrometeorologický ústav v pátek uvedl, že během povodní padl 127 let starý český rekord v objemu srážek za den na jednom místě. V Loučné nad Desnou na Šumpersku napršelo 14. září 386 milimetrů vody, tedy 386 litrů na metr čtvereční. Předchozí rekord z roku 1897 překonal letošní déšť zhruba o 40 milimetrů.

Podle údajů pojišťoven tak jde o druhou největší katastrofu od vzniku ČR v roce 1993. Více škod způsobily jen rozsáhlé povodně, které zasáhly Česko v srpnu 2002. Za ně pojišťovny vyplatily 36,7 miliardy Kč. S odstupem následovaly povodně na Moravě v roce 1997 s deseti miliardami, povodně v Čechách v roce 2013 se 7,5 miliardy Kč a tornádo na jižní Moravě z června 2021 s 3,3 miliardy Kč.