V Hongkongu pokračují demonstrace a narůstá brutalita. V ulicích bylo 350 000 lidí

Několik tisíc lidí přišlo znovu demonstrovat proti vládě v Hongkongu, i když policie akci nepovolila. Účastníkům proto hrozilo zatčení. Do ulic vyšli studenti i starší lidé, policisté použili slzný plyn a vodní děla, uvedla agentura Reuters. Mnozí účastníci se deštníky chránili před sluncem a měli zakrytou tvář, aby je nerozpoznaly bezpečnostní kamery. Podle organizátorů bylo v ulicích na 350 000 lidí.

V davu bylo vidět transparenty s nápisy jako „Svobodný Hongkong“. Protest byl zpočátku pokojný, až postupně nabyl násilného rázu. Na jednom místě útočníci hodili do stanice metra zápalnou bombu, policie pak použila slzný plyn. Jinde lidé útočili na čínské banky a obchody. Ulice byly plné naházených cihel, někde i ostrých hrotů, které měly brzdit postup policejních kordonů.

Vodními děly bylo zasaženo hodně lidí. Ve vodě bylo podobně jako v minulých případech přimícháno barvivo, jímž si policie účastníky označuje. Podle mnohých voda obsahovala i dráždidlo, protože mnoho zasažených lidí začalo kašlat. Podle Reuters policisté zatím v takovém množství vodní děla ještě nepoužili. Na několika místech vzplál oheň a museli zasahovat hasiči.

Večer se postupně ulice začaly vyprazdňovat a zůstaly v nich menší skupinky lidí. Jeden z účastníků nedělní demonstrace Daniel Yeung řekl, že je vidět, že se lidé v Hongkongu nevzdají snadno. „Přišlo víc lidí, než jsem čekal. Dokud budou chodit v tak velkém počtu, jsme v bezpečí a můžeme v boji pokračovat,“ sdělil.

Protesty za demokratické reformy a proti Číně trvají od června. Ten nedělní se konal na hongkongském poloostrově Kowloon, který byl dějištěm násilností při minulých demonstracích. V oblasti byly uzavřeny stanice metra.

Podle agentury Reuters bylo vidět i členy takzvaného tvrdého jádra hnutí, kteří v minulosti rozpoutali útoky na policisty a zapálili vchody do metra. V ulicích postavili zátarasy a nasprejovali hesla jako „Rozhodli jsme se raději zemřít vestoje než žít na kolenou“. V minulosti tyto skupinky útočily na čínské banky a obchody s kontakty na pevninskou Čínu.

Účastníci protestů se domnívají, že správkyně Hongkongu Carrie Lamová nedokáže ochránit jejich svobody vůči Pekingu a umožňuje policii tvrdé zákroky proti účastníkům protestů. „Carrie Lamová nám vůbec nenaslouchá. Tak to může fungovat v Číně, ale ne v Hongkongu,“ citoval Reuters jednu z účastnic akce.

O nárůstu brutality v Hongkongu svědčí nejnovější incident, při němž byl v sobotu pobodán aktivista při rozdávání letáků s pozvánkou na nedělní demonstraci. Útočník ho zasáhl do krku a břicha a těžce ho zranil. Noži a kladivy napadli před několika dny jednoho z vůdců protestního hnutí Jimmyho Shama. Cílem takových útoků je zastrašit odpůrce vlády a dosáhnout ukončení protestů.

Protesty v Hongkongu původně začaly nesouhlasem s navrhovaným zákonem o vydávání obviněných do pevninské Číny, který správkyně Hongkongu později stáhla. Demonstrantům to ale nestačilo, mezitím své požadavky rozšířili na obecnější demokratické reformy.

Čtěte dále: Patří Češi k nejméně velkorysým národům světa? Zahanbují je i Afričané, odhaluje letitý výzkum

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.