Novinové zprávy z burzy a voleb píší roboti. Teď už i v Česku

Automatizovaná žurnalistika se čím dál více prosazuje v provozu denního zpravodajství. A to nejen ve světě, ale i v Česku. Zkoumáním a tvorbou nástrojů pro žurnalistiku umělé inteligence se zabývá i tým českých vědců, kteří se věnují nejen samotnému vytváření zpráv, ale také etickým principům při použití robotizované žurnalistiky.

Žurnalistika umělé inteligence má obecně za úkol především nahradit mechanickou a opakující se práci novináře, precizně pracovat s daty a dát člověku prostor k tvorbě komplikovanějších témat. Robot totiž často dokáže „pracovní úkoly splnit, pokud možno rychleji, precizněji a levněji,“ uvádí Technologická agentura ČR. Právě ta podporuje projekt Střediska žurnalistiky umělé inteligence, které vloni vzniklo při Fakultě sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy.

Princip je takový, že software na základě člověkem připraveného algoritmu vytáhne velký objem dat a za krátkou chvíli podle připravené šablony vytvoří zpravodajský text. Délka celého procesu se pohybuje ve vteřinách.

Česká tisková kancelář využila robota už roce 2018 při krajských a senátních volbách. Systém fungoval tím způsobem, že když Český statistický úřad zveřejnil výsledky z některého z krajských měst, algoritmus připravil podle vytvořené šablony publikovatelný text, v němž se údaje ČSÚ rovnou objevily. Různými způsoby umělou inteligenci do svého provozu aplikovali například agentura Associated Press (pro pokrývání výsledků nižších baseballových lig či drobné ekonomické zpravodajství), časopis Forbes nebo deník The Los Angeles Times.

Kvůli relativně malému počtu českých korpusů, z nichž by robot mohl čerpat a „trénovat“, je poměrně komplikované naučit umělou inteligenci správně psát a rozšiřovat její slovní zásobu. „Některé chyby se tam objevují, hlavně při skloňování, ale ten text je poměrně slušný. Čeština na tom v porovnání s angličtinou překvapivě není tak špatně,“ uvedla pro Echo24 členka výzkumného týmu z FSV UK Veronika Macková.

Tým výzkumníků je sestaven z odborníků z Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického (ČVUT), Západočeské univerzity v Plzni a České tiskové kanceláře. Vedoucím střediska je odborník na výzkum médií, pedagog z katedry žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a televizní moderátor Václav Moravec.

Novinářům automatizace pomáhá, připraví je o práci?

„Naší snahou je podnítit odbornou diskusi a odborné inovace na poli automatizované žurnalistiky,“ uvedl v rozhovoru pro deník Echo24 Moravec. „Náš software v tuto chvíli pracuje s daty z Burzy cenných papírů Praha, která zpracovává a automaticky z nich generuje texty, kterých je během jedné vteřiny schopen vytvořit až deset,“ dodal pedagog s tím, že texty jsou velmi podobné těm, které by vytvořil člověk.

Algoritmy v Česku využívá kromě České tiskové kanceláře i ekonomický deník E15. „ČTK a Česká televize byly aplikačními garanty projektu. Deník E15 přišel s nápadem, že by výsledky našeho softwaru chtěl také využít,“ říká Moravec.

„Burza končí v 16:35. Člověk by článek o uzavření obchodů psal třeba třicet, možná čtyřicet minut. Do uzávěrky, která je v pět hodin, by to zpráva nestihla. Díky umělé inteligenci je ale článek s daty k dispozici téměř okamžitě, na web se kvůli práci editorů dostane kolem 16:40 a stihne i uzávěrku pro tištěné vydání,“ popsal Moravec nespornou výhodu automatizované žurnalistiky.

„Určitě to novinářům šetří čas, když nemusí koukat na web pražské burzy a složitě sepisovat různá data. Pokud by se automatizace zavedla do více oblastí, tak by měli také více času věnovat se dalším tématům, která počítač určitě nezvládne,“ dodala k tomu Macková.

Využití robota plánuje ČTK i při letošních podzimních krajských a senátních volbách a také na měsíční statistiky dopravních nehod či vývoj cen pohonných hmot. Využití technologie pozitivně kvituje i šéfredaktorka ČTK Radka Matesová Marková. „Automatizovaná tvorba textů v žurnalistice pomáhá při odbourávání rutinní práce, jako je například zpracovávání dat – ať už jde o statistická data od makroekonomiky po ceny různých komodit,“ uvedla Marková začátkem července pro Mediaguru. „Základní zpravodajství je díky použití šablon, ideálně v kombinaci s nástroji umělé inteligence, zpracováno v nejrychlejším možném čase, minimalizuje se riziko chyb při opisování dat,“ dodala.

Vedoucí střediska Václav Moravec pro Echo24 vysvětlil, že se zatím a zřejmě i do budoucna jedná o jakousi „hybridní spolupráci“ člověka a umělé inteligence. Tedy že texty, které vygeneruje robot, bude kontrolovat člověk. „Ve světě vznikla nová pozice editorů pro automatizované obsahy. V českém prostředí to zatím vypadá, že bude automatizovaná žurnalistika směřovat právě touto cestou,“ uvedl Moravec.

Otázkou je podle Moravce tedy i to, zda umělá inteligence nepřipraví novináře o práci, respektive zda vydavatelé nepřistoupí k plošnému propouštění. „Při existenci podobného softwaru je jasné, že určitou část zpravodajství bude tvořit právě robot,“ uvedl Moravec. „Je možné, že se pracovníci přeskupí a že i v českých redakcích vzniknou editoři pro automatizovaný obsah,“ dodal pedagog s tím, že editoři by zřejmě potřebovali základní znalost počítačových věd.

Stroj publicisty nenahradí, myslí si Moravec

Veronika Macková uvedla, že zatím je předčasné hovořit o umělé inteligenci jako takové. „Jedná se spíše o šablonovité texty. I když se teď kolegové ze Západočeské univerzity snaží o průzkum metod, které by byly schopné generovat obecnější texty,“ vysvětlila Macková. Právě „šablonovitost“, respektive nedostatek kontextu a hlubšího porozumění označuje Moravec za jeden z hlavních eticky sporných aspektů při aplikaci žurnalistiky umělé inteligence do běžného redakčního provozu.

„Řeší se zásadní problém rychlost versus kontext. Některým novinářům totiž chybí právě hlubší porozumění, které přináší lidský faktor,“ uvedl Moravec s tím, že u burzovního zpravodajství například může pochopení kontextu obzvlášť chybět. Podle něj není stav neuronových sítí takový, aby softwaru dovolil dostat se do hloubky tématu. „Je možné, že do budoucna nahradí umělá inteligence i publicisty, ale já osobně si to nemyslím,“ dodal Moravec.

Dalším eticky sporným momentem je i to, kdo bude připravovat software, který následně bude texty generovat. „Pokud bude na přípravě spolupracovat novinář, který bude mít, byť nepatrnou, inklinaci k některé politické straně a nepovede se mu ji při programování odstranit, bude ten software všechny texty tvořit vlastně zaujatě,“ vysvětlil pedagog. Dodal, že tvorba softwarů bude muset být transparentní do nejvyšší míry.

V rámci Střediska žurnalistiky umělé inteligence probíhá i projekt, který se věnuje „informačnímu sebeurčení jednotlivců na internetu“, tedy tomu, jakým způsobem korporace čerpají informace (v rámci cookies) pro personalizovanou reklamu a obsah obecně.