Ministr pro Evropu Bek je těžký omyl

Ministr pro Evropu Bek je těžký omyl
Senátor Mikuláš Bek se zřejmě stane ministrem pro evropské záležitosti. Foto: Wikimedia Commons/ Martin Strachoň (Bazi) – Own work, CC BY-SA 3.0
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Fialova vláda se bude muset osvědčit na dvou velmi těžkých frontách – inteligentně proplout infekcí koronaviru a vyvzdorovat si úlevy z klimatického tažení Evropské unie, a kde to půjde, brzdit. Pokud jde o tu druhou frontu, na startovních značkách zaznamenáváme pohyb, který nevypadá moc slibně.

Předpoklad, že na místech, kde se tvoří naše evropská politika, budou sedět lidé se vzpurnou mentalitou, se proměňuje ve svůj pravý opak. Nejenže se Pirátská strana rozhodla pro účast ve vládě, a bude jí tedy patřit ministerstvo zahraničí. Ale hlavně účastí Pirátů odpadá i možnost znovu, jinak vyjednat rozdělení ostatních ministerstev. Tedy i nadále platí, že ministra pro evropské záležitosti obsadí svým člověkem STAN. A kandidátem Starostů je posledních deset dní Mikuláš Bek, senátor a bývalý rektor Masarykovy univerzity.
 
 

O muzikologu Bekovi, člověku vybraného vystupování, který před pěti lety tvořil důležitou oporu skupiny rektorů vysokých škol ve sporu s prezidentem Zemanem, má neinformovaný člověk sklon myslet si to nejlepší. Ale Mikuláš Bek na konci 80. let ještě stihl vstoupit do KSČ a i dnes vyznává dominantní ideologie: je příznivcem evropské integrace a zelené politiky.
 
Před několika dny se v Senátu stavěl proti tomu, aby horní komora vystavila v několika ohledech „klimatickým“ návrhům Evropské komise takzvanou žlutou kartu. Senát nakonec jednu žlutou kartu vystavil a v dalších ohledech vyjádřil rezervovaný postoj. Byla to de facto podpora už pro Fialovu vládu, aby se v Bruselu mohla opřít o své zákonodárce. Ale jak se o Senát bude opírat člověk, který se aktivně snažil o to, aby mu Senát tu podporu nedal?
 
Jisté řešení této neradostné situace by mohlo být v převodu kompetencí. Zhruba řečeno si Petr Fiala může určování rámcové pozice vlády pro jednání v Bruselu stáhnout pod sebe na Úřad vlády, i on si může jmenovat státního tajemníka pro evropské záležitosti, který se postará o eurorealističtější pozici jeho vlády a bude ji od začátku prosazovat. Na ministra Beka by pak v zásadě zbyla příprava českého předsednictví EU příští rok na podzim. Bek se bohužel s pozicí trochu větší cateringové agentury nechce smířit a aktivně usiluje o zachování vlivu na unijní politiku vlády.

To, že původně, na začátku jednání o vládě, to byl sám Fiala, kdo chtěl zřídit ministerstvo pro Evropu přesahující svou agendou evropské předsednictví, a teď je tentýž Fiala nucen usilovat o zachování stávajícího modelu (státní tajemnicí české vlády pro Evropu je dnes Milena Hrdinková), napovídá, že ODS zatím prohrává. Je to přitom nejsilnější strana koalice a je to v klíčovém směru. Pokud si snad Fiala bude chtít Beka pohlídat, přidělá si jeho uvedením do funkce akorát práci. Což vzhledem k tomu, že už takto bude souběhem nezaviněných okolností premiér přetížený, nedává smysl. Oba muži jsou bývalí rektoři Masarykovy univerzity, kteří na sebe berou patřičné ohledy. V tuto chvíli nelze vyloučit, že kvůli jakési akademické solidaritě dvou Magnificencí bude Česká republika v EU provádět měkčí politiku, než by se dalo.
×

Podobné články