Pro Česko je záchranný plán nevýhodný, dostane méně než zaplatí

Pro Česko je záchranný plán nevýhodný, dostane méně než zaplatí
Domov

ZÁCHRANNÝ PLÁN

Echo24

Ambiciozní záchranný plán z dílny Evropské komise přinese extrémní zadlužení státu na desítky let dopředu, Česko by se navíc stalo čistým plátcem. Pro Českou republiku jsou podmínky nevýhodné, protože zohledňuje zejména situaci států před koronavirovou krizí. Před evropským návrhem varují někteří ekonomové i politici, kteří se obávají vyšších členských příspěvků i nových evropských daní. Plán ostře kritizuje zejména europoslanec Alexandr Vondra (ODS), podle kterého nejde o záchranu lidských životů, ale o prosazení zelené revoluce.

Plán obnovy počítá s masivním nalitím peněz do ekonomiky. Evropská unie plánuje operovat s částkou 750 miliard eur, kdy 500 miliard má jít na granty a dotace a zbytek částky na půjčky členským státům. Financovat by se měl z emisí dluhopisů, které budou splatné do třech desítkách let. Sama komise pak navíc přiznává, že se navýší členské příspěvky a počítá se s novými evropskými daněmi, kam bude spadat jak uhlíková daň, tak digitální.

Eurposlanci Alexandru Vondrovi vadí, že se Evropská komise nesnaží pomoci ekonomice, která je po koronavirové krizi zdecimovaná. „Minulý týden přišla s plánem Evropská komise a zabalila do něj všechno. Včetně zelené revoluce. Penězi ani ambicemi nešetří. Už to není plán „obnovy“, ale plán pro „příští generaci“. Už to není o záchraně lidských životů, ale o spáse planety. Už to není rychlá a jednorázová pomoc potřebným, ale zneužití lidského neštěstí k prosazení dluhové, přerozdělovací unie, které by v normální době nemohlo projít. Není to o záchraně EU, ale jejím uvržení do hlubší krize. Nejenže plán „není pro starý“; doplatí na něj i budoucí generace,“ uvedl Vondra.

Podmínky pro přerozdělení jsou pro Českou republiku nevýhodné. Peníze se například budou přesouvat nejvíce tam, kde byla vyšší nezaměstnanost ještě před koronavirovou krizí. Zvýhodněné tak budou více státy, jako je Itálie či Španělsko. Dalším kritériem je i hrubý domácí produkt na obyvatele. Itálie a Španělsko tak získá nejvíce prostředků, dohromady celkem 313 miliardy eur. Důraz navíc Evropská komise klade na zelenou ekonomiku. Na tomto směru se ale všechny státy jednotně neshodnou.

„Současná konstrukce záchranného programu je výhodná především pro Itálii a Španělsko. Tyto dvě země dostanou třetinu celého záchranného programu, protože jsou ve velmi špatném ekonomickém stavu. Za to však nemůže jen pandemie koronaviru, ale dlouhodobě špatné hospodaření těchto zemí,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Ten také dodává, že z pohledu České republiky jsou podmínky nevýhodné, protože také zohledňují ukazatel velikosti nezaměstnanosti, kterou máme dlouhou dobu na nízké úrovni. „Bylo by vhodnější, aby se zohledňoval nárůst nezaměstnanosti, což by lépe odráželo dopady pandemie a méně zohledňovalo výchozí stav,“ dodal Křeček.

Česko by tak podle plánu zaplatilo více než by dostalo. V návrhu dokumentu k záchrannému plánu je uvedeno, že na výdajové stránce Česko zaplatí 0,3 procenta hrubého domácího produktu při příjmech 11,3 miliardy eur a výdajích 11,9 miliardy eur. Ostatní visegrádské státy ale takovou podmínku nemají a budou čistými příjemci. Polsko se má stát třetím největším příjemcem, kdy má inkasovat 63 miliard eur. Maďarsko může počítat s 15 miliardami a Slovensko pak s 13 miliardami eur.

Kritikům záchranného plánu vadí, že do budoucna přinese další problémy, se kterými se státy budou muset vypořádat. „Plán obnovy Evropské unie představený Komisí je o obřím zadlužení celého kontinentu. Je snahou zavést evropské daně, tedy udělat skok k evropskému superstátu. Je o sdílení rizik s nejhůře hospodařícími, je o financování zeleného údělu snižujícího naši konkurenceschopnost. Musíme být proti,“ řekl poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

S plánem nesouhlasí ani premiér Andrej Babiš, podle kterého je právě vyšší nezaměstnanost jedním z hlavních pilířů, kdo má jakou pomoc dostat. Podle něj by tak Česko bylo znevýhodněno, protože si drželo vysokou zaměstnanost již před koronavirovou krizí. Návrh se nelíbí ani řadě českých europoslanců.

„Už to není Plán obnovy, o němž se mluvilo dřív. Evropská komise ho nazývá Next Generation Plan. Já to překládám, že ‚tahle EU není pro starý‘… Jsem pro pomoc nejvíc postiženým zemím jako Itálie, ale jen na sanaci toho, co bezprostředně souvisí s krizí. Jenže plán EU míří jinam. Chce pod něj zahrnout zelenou agendu. Klíč k rozdělování není fér, protože řeší i jiné dluhy než ty, které vznikly v důsledku karantény. Navrhuje nové daně v celé EU – např. zdanění emisních povolenek by zdražilo dál energie a teplo s dopadem na staré lidi. Má se to schvalovat jednomyslně, takže doufám, že vláda znovu neselže a prosadí to, co v plánu není. Má-li financovat zelenou agendu, tak jedině s jádrem jako čistým zdrojem. Jsem pro pomoc,“ řekl dříve Alexandr Vondra (ODS) pro Echo24.

Také tradičně proevropský politik Jiří Pospíšil (TOP 09) není o plánu zcela přesvědčen. „Já jsem trochu zdrženlivý. Na jednu stranu jsem velmi proevropský, ale na druhou stranu jsem člověk konzervativní a nerad dělám dluhy. Rozumím tomu, že je potřeba napumpovat peníze do ekonomiky, což je v zájmu České republiky, protože jsme exportní země, ale kladu si otázku, jestli je potřeba udělat takový dluh. Evropská unie má určitě dělat opatření na podporu ekonomiky, to má být její role v rámci koronakrize, ale takhle velký dluh bude muset někdo splácet. Ode mě jako od ministra Nečasovo-Kalouskovy vlády se neočekává, že bych jásal nad tak obrovským dluhem. Čekám ale ještě na podrobnosti toho plánu,“ řekl pro Echo24.

Foto: Týdeník Echo