Praha. Město v plamenech. Radnice zachraňuje situaci pět minut po dvanácté

Nešťastný je pro každého okamžik, kdy se splní jeho přání. To věděli už autoři antických tragédií. Praha se teď může obávat, že se stane „mnohovrstevnatým a úspěšným městem, které snese srovnání s Berlínem, Kodaní nebo Barcelonou“, jak před rokem avizovala smlouva koaličních stran na magistrátě. Jenže velká města se v posledních měsících stávají jevištěm více či méně násilných protestů, které rozvracejí dosud pokojný život obyvatel, a důvodem je právě okolnost, že jde o města „mnohovrstevnatá a úspěšná“.

Střetnutí velkoměstských guerill se státní mocí popsal ekonom Jeffrey D. Sachs na příkladu Paříže, Santiaga a Hongkongu, kde lidé revoltují proti prezidentu Emmanuelu Macronovi, jeho chilskému kolegovi Sebastiánu Piñerovi, respektive guvernérce Carrie Lamové. Ve všech případech jde o bohatá města a nikdo s výbuchem vzteku či nespokojenosti nepočítal. Hnutí Žlutých vest v Paříži vyvolal plán zdražit pohonné hmoty, v Santiagu umírali lidé po zdražení jízdného v metru a sociální podtext udržuje při životě také hongkongské protesty, i když spouštěčem byl návrh zákona vydávat podezřelé z trestných činů do Číny. Obecně vzato, protestující měli pocit nespravedlnosti a v tom ohledu nejsou ve světě výjimkou. Pražský vzor Berlín vyhnal své obyvatele do ulic vysokými cenami bytů, v Barceloně probíhají krvavé potyčky v rámci boje za nezávislost, ovšem i katalánskou metropoli radikalizovala masová neschopnost splácet hypotéky během finanční krize.

Také Praha plní předpoklady urbánní krize. V roce 2015 začaly prudce růst náklady na bydlení a dnes jsou nájmy i ceny bytů vyšší než v Berlíně. S tím souvisí, že na tuzemské poměry neobvykle rychle rostou majetkové rozdíly. Aktuální možností se proto stává pařížský a chilský scénář. Městská rada v Praze musí změnit nebezpečný trend, nebo veřejnost přesvědčit, že už ho mění. „Uděláme pro to všechno,“ potvrzuje náměstek primátora Petr Hlaváček (TOP 09).

Celý článek čtěte v novém vydání Týdeníku Echo.