Jak zabránit Babišovi ovládnout Hrad
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
NAPĚTÍ VE VOLKSWAGENU
Německý odborový svaz automobilky Volkswagen (VW) doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnost ...
To, co už několikátý den sledujeme kolem zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana, je mimořádně nechutný tyátr. Bohužel tyátr velmi nebezpečný, s potenciálem rozvracet společnost a posilovat nedůvěru. Projít tímto tyátrem se ctí je velkou zkouškou umění politiky. Žádá si dobré nervy, klid, potlačení touhy exhibovat.
Viník tohoto nechutného tyátru je zřejmý. Prezidentovi nejbližší spolupracovníci hrají už několik týdnů na veřejnosti nedůstojnou komedii, jíž se snaží maskovat prezidentův skutečný zdravotní stav. Ten mu podle posudku jeho ošetřujícího lékaře – šéfa Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miroslava Zavorala – nedovoluje vykonávat povinnosti hlavy státu. Prognóza, že se to zlepší, je nejistá. Pravděpodobnost, že by v budoucnu mohl úřad vykonávat, nízká.
Profesora Zavorala si za svého ošetřujícího lékaře zvolil sám prezident v době, kdy nade vši pochybnost věděl, co činí. Zavoral se o něj stará už roky. Předtím měl celé lékařské konzilium, které rozpustil. O neschopnosti vykonávat povinnosti hlavy státu tedy senátory informuje lékař, kterého si prezident sám vybral.
Prezident podle všech dostupných indicií také rozhodl o tom, že nechce, aby o jeho zdravotním stavu byla veřejnost informována. Jeho přání dodržuje i jeho rodina. A jeho kumpáni z Hradu v čele s kancléřem Vratislavem Mynářem to dodržují tak urputně, až ztratili soudnost. A rozhodli se před veřejností hrát divadlo, že je na tom Miloš Zeman mnohem lépe, než odpovídá realitě.
Nemocnice proto senátorům zároveň sdělila, že o neschopnosti prezidenta vykonávat úřad ví jeho kancléř Mynář od 13. října.
Přes tento fakt za prezidentem Mynář den poté přivedl bez vědomí lékařů předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, který z nemocnice odešel s papírem, na němž prezident podepsal svolání ustavující schůze sněmovny, a zároveň sršel historkami, jak je prezident v dobré náladě, těší se na vyjednávání o vládě a cituje německého klasika.
Stručně řečeno Hrad vytvářel falešné zdání funkčního prezidenta a zval si různé kumpány, aby v tom partesu hráli role. Radek Vondráček byl jedním z nich. Proto se od něj Andrej Babiš okamžitě distancoval. Musel to udělat, pokud by tam Vondráček šel z vlastního rozhodnutí nebo ho tam tehdy Babiš poslal, jak spekulují některá média. Kdyby to neudělal, stává se kumpánem Hradu i Babiš. Zjevně se bojí, že za něj bude považován. Proto začal se zpožděním překotně vysvětlovat, že prezident vypadal špatně už na jejich poslední schůzce v Lánech 10. října těsně po volbách. Pár minut předtím, než ho mobilní jednotka intenzivní péče převezla do nemocnice.
Otřesná role Zemanových lidí je zjevná. Situaci ale hodně hrotili i senátoři v čele s předsedou Milošem Vystrčilem z ODS. Paragraf 66 Ústavy o odebrání pravomoci prezidenta chtějí řešit velmi narychlo. Přestože vědí, že sněmovna to nemůže udělat dřív než poté, co se ustaví 8. listopadu. Nebylo kam spěchat.
Miloš Zeman je výrazně polarizující figura. Tu image si pečlivě budoval a střežil. Polarizuje i teď, když je vážně nemocný. Bohužel. Nejhorší, co by se teď Zemanovým odpůrcům mohlo stát, je to, že z nich bude cítit příliš velká agilnost a hlad po zbavení pravomocí.
V té části společnosti, která volí Miloše Zemana a Andreje Babiše, to bude jen posilovat nedůvěru a podezření, že šlo o komplot.
Andrej Babiš si moc dobře uvědomuje, že teď musí hrát roli zdrženlivého státníka. Že je to součást toho, aby se mohl on sám v příští volbě dostat na Pražský hrad, což sleduje jako aktuální cíl.
Dychtivost po rychlém Zemanově odstavení od moci mu mimořádně pomáhá. Petr Fiala a ostatní lídři vznikající koalice si to naštěstí velmi dobře uvědomují. Chovají se klidně, zdrženlivě. Kdyby tlačili na pilu jako senátoři, jen by pomáhali Andreji Babišovi v jeho cestě na Pražský hrad. Zatím je podle průzkumu Medianu pro Český rozhlas nevolitelný. Ví to i z vlastních průzkumů. Vadí 67 procentům lidí.
POLITICKÉ PREFERENCE
OSLAVY 17. LISTOPADU 1989