Příštím premiérem bude Babiš, nebo Bartoš

Každá partaj se pochopitelně snaží interpretovat výsledek posledních voleb ve svůj prospěch. Přejme jim to, ale pojďme se podívat, jak to vypadá fakticky, bez emocí infuencerů na sociálních sítích a osobních preferencí.

Andrej Babiš se určitě může označovat jako vítěz voleb. Jeho hnutí, které ve všech ohledech, tedy na počet hlasů a získané mandáty, v krajských zastupitelstvech svoji pozici udrželo navzdory výsledkům posledních průzkumů veřejného mínění ovlivněným hlavně bláznivým a zmatečným vystupováním premiéra a jeho vlády v souvislosti s opatřeními proti pandemii koronaviru.

Zároveň má Andrej Babiš pravdu, že tam, kde to jen trochu půjde, se všichni spojí v koalicích proti němu a jeho vítězství zůstane bez odměny vlády na krajích. To je ale normální. Zažila si to v minulosti každá lídrovská strana, která všem ostatním lezla krkem.

Za vítěze těchto voleb se mohou považovat také Piráti. Získali vysněnou stovku mandátů a potvrdili svoji roli nejsilnější opoziční strany.

Poražení jsou si také vědomi, že zabředli do bahna marnosti. Jsou to komunisti a sociální demokrati. Ti druzí jmenovaní se ještě teoreticky mohou vzpamatovat a v příštích volbách se do Poslanecké sněmovny doškrábat, ale s komunisty snad bude konečně i po těch dlouhých třiceti letech od pádu jejich totalitního režimu definitivně amen.

Pak tady máme partaje, které mají teoreticky potenciál. Tedy přesněji lidovci a ODS, ale oni pořád nevědí, jak na to, respektive ti jejich lídři neumějí převzít balon, valit na branku a dát parádní gól. Topka je zbytková strana, reziduum sporů tradičních stran z přelomu tisíciletí, jejíž trosky musí převzít někdo jiný, musí ji absorbovat koalice typu ODS/KDS, aby někteří jednotlivci na politické scéně stejně jen dočasně přežili.

Ve vedlejší soutěži jsme tady měli souboj mezi SPD a Trikolórou. Vyhrál Tomio Okamura, který Václava Klause mladšího poslal někam do okresního přeboru. Ostatně tento fakt reflektovalo jako první nové televizní duo Lipovská–Bobošíková, jehož myšlenkový trust si v tomto smyslu neodpustil už v neděli na sociálních sítích memojed ve znění, že prezident Klaus pravici vybudoval, poslanec Klaus ji zničil.

Střízlivou analýzou bez lásek a nenávistí nám z těchto posledních voleb vychází, že o post premiéra se budou ucházet Andrej Babiš a Ivan Bartoš. Premiér je i se svými neuvěřitelnými skandály a lapsy na svých a jediní, kdo skutečně rostou, jsou Piráti v čele se skutečně charismatickým autentickým Ivanem Bartošem, který si nachází pevnou voličskou základnu od středu do progresivistického leva. Pořád je to o tom samém, o lídrech, o jejich uvěřitelnosti, o schopnosti přesvědčit, že tomu, co říkají, oni sami věří. Platí to v politice, ve fotbale i v médiích. Tomu na první pohled rozumí úplně každý. Ale výsledek je nakonec obrazem a dílem lídra, trenéra, uměleckého ředitele, jenž se musí opírat o tým, který umí pracovat s hvězdami. Výkonných úředníků je kopec, lídři jsou jehlou v kupce sena. Ale to vždycky ukáže čas.