Agenti s povolením tweetovat. Tajné služby se otvírají veřejnosti
ECHOPRIME
Ve světě tajných služeb došlo v minulých dnech k zásadní události. Nejde o dění kolem výbuchu ve Vrběticích, ale o významnější akci. Britská kontrarozvědka MI5 se přidala na sociální síť Instagram. Je to další z mnoha případů, kdy zpravodajské služby, u kterých kdysi byla tajná sama jejich existence, postupně vylézají ze stínů.
Je to prý krok, kterým se tajná služba snaží zbavit stereotypů „o pití martini“, jak uvedl šéf MI5 Ken McCallum v narážce na nejznámějšího britského tajného agenta Jamese Bonda (i když ten pracoval pro sesterskou službu MI6). Má to být součást snahy, aby kontrarozvědka byla „otevřenější“. Instagramový profil má pomoci lidem pochopit „jaká je MI5 doopravdy, aby lidé sami sebe nevylučovali na základě údajných bariér, jako je socioekonomické pozadí, etnicita, sexualita, gender, postižení nebo z jaké části země pocházejí“.
MI5 však není zdaleka první tajná služba, která vstoupila na sociální sítě. Třetí z britských zpravodajských organizací GCHQ (Government Communications Headquarters neboli Vládní komunikační velitelství), jež se zabývá hlavně dešifrováním a monitorováním komunikace, má profil na Instagramu již od roku 2018. Profil americké CIA na Twitteru sleduje 3,2 milionu lidí. Poslední z britských tajných služeb MI6 sice aktivní na internetu není, ale její šéf Richard Moore rád tweetuje.
Donut na obrazovkách
Povědomí veřejnosti o tajných službách se taktéž velmi změnilo. Zatímco dřív se o britských špionech nevědělo téměř nic, dnes jsou jejich šéfové veřejnými osobnostmi a jejich sídla londýnskými pamětihodnostmi. Budova MI6, poblíž Vauxhall Bridge, dominuje této části nábřeží. Kousek po proudu Temže stojí stejně výrazný kancelářský komplex Thames House, kde úřaduje MI5. GCHQ sice sídlí v Cheltenhamu, nějakých 150 kilometrů od Londýna, ale „Donut“, jak se kvůli tvaru budovy velitelství říká, se pravidelně objevuje v ilustračních záběrech ve zprávách. Že americká CIA sídlí v Langley, je také všeobecně známo.
Celý text Ondřeje Šmigola si přečtěte nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO od čtvrtka na stáncích. Objednat si jej můžete zde.