Babiš a Kalousek – dva kapitáni českých eurohujerů

Sněmovna v pátek, při svém posledním hlasování před letní přestávkou, dala zelenou vládě k připojení se k „Evropskému plánu obnovy“.

Všichni jste při útoku koronaviru v březnu mohli vidět Evropskou unii a její podstatu. Umělý byrokratický výtvor, bez jakéhokoli mandátu občanů. Neschopný. Řešící si nějaké vlastní pomatené ideologie. Vše se snažily nějak řešit jednotlivé národní vlády.
Jenže sotva zdravotní nebezpečí ustoupilo, hned jim otrnulo a přinášejí plán. Vynechme marketingový název a řekněme si rovnou: Je to plán na posílení politické unie, omezení národních států. Je to plán na zelenou devastaci tradičního průmyslu, je to plán společného ručení za dluhy, je to plán obrovského zadlužení a je to plán na společné evropské daně.

Já skutečně nechci ručit za dluhy Itálie a Španělska a dalších, které vznikly dávno před koronavirem. Není pro to žádný důvod, máme vlastních dluhů dost. Jsem pro nižší daně, ať mají peníze radši občané a firmy než vláda – nejsem tedy logicky pro daně nové (evropské či jakékoli).

A o tom ve sněmovně v pátek zuřil spor. Na jedné straně demobok (bez ODS), s Piráty a socialisty, fanaticky podporoval usnesení zavazující vládu k přijetí tohoto paktu. Stejní lidé (Kalousek a spol.) dva dny před tím zuřivě (a právem) kritizovali ministryni Schillerovou za český dluh 500 mld – jako nehospodárnost, ohrožení vkladů, hrozbu rozpadu veřejných financí, „naše děti a vnoučata …“, aby o dva dny později s podobnou urputností hájili vytvoření dluhu 750mld Euro. Lékařsky se tomu snad říká schizofrenie, možná jinak (nejsem psychiatr).

Podobné, i když marketingově mazanější rozdvojení prožívá i hnutí ANO a premiér Babiš. Ten evropský plán podrobuje mediální kritice a „pro lidi“ vytváří dojem, že „za nás bojuje“. Ve skutečnosti však dělá pravý opak a jeho vláda všechny eurokroky podporuje, jeho europoslanci patří k nejzanícenějším. Načetl jsem návrh usnesení zavazující vládu k vetování nových evropských daní a společných dluhopisů – ať se tedy síly vyjasní a každý se jasně postaví tam, kde je. Odpověď přišla v krystalické podobě: ANO se přidalo k TOP09 a spolu s Piráty a socialisty a spol (proti Trikolóra, ODS, SPD a KSČM) – zvolilo evropsky. „Nesouhlasím s tím, ale nechci být za potížistu“, pokračoval premiér v obojakém tažení. Lidsky by to člověk mohl chápat, jistě ho vydírají a hrozí mu vyšetřováním jeho dotací a vším možným – ale pro republiku ani „čau lidi“ to bohužel není dobrá politika.

Lidé to nevědí, Babiš s Kalouskem, když se jedná o to, kdo jak nakoupil roušku a podobné marginálie – si ve sněmovně 15 hodin nadávají, kdo je větší zloděj – lidé obou táborů nadšeně fandí. Ale u důležitých zákonů – hlasují jak siamská dvojčata – úplně stejně.
Opozice zatím velmi slabá (měli jsme 42 hlasů ze 151 přítomných), ani ne třetinu.

Musíme se to snažit změnit, jinak jsme na cestě do chudoby a otroctví.