Výročí operace Barbarossa. Putin navštívil nový chrám ruských ozbrojených sil

CHRÁM PRO ARMÁDU

Výročí operace Barbarossa. Putin navštívil nový chrám ruských ozbrojených sil
Chrám byl postavený k 75. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem z národní sbírky ve výši tří miliard rublů. Foto: Ministerstvo obrany Ruské federace
2
Svět
Echo24
Sdílet:

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí, v den výročí útoku nacistického Německa na Sovětský svaz v roce 1941 (známý jako operace Barbarossa), navštívil nově postavený chrám ruských ozbrojených sil v Kubince u Moskvy. Bohoslužbu při této příležitosti sloužil moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve. Vojenský kostel má podle Kirilla nejen uctívat památku válečných hrdinů, ale také symbolizovat obrat země k víře, poznamenal list Vedomosti na svém webu.

Chrám, postavený k 75. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem z národní sbírky ve výši tří miliard rublů (asi jedna miliarda korun), je třetí největší v Rusku. Chrám o kapacitě 6000 míst měl být podle původního plánu otevřen 9. května, ale kvůli pandemii koronaviru musela být slavnost odložena na 14. června.

Původně měly mozaiku uvnitř chrámu zobrazovat sovětského diktátora Josifa Stalina, Putina a další příslušníky nynější vládnoucí elity, jako je ministr obrany Sergej Šojgu, šéfové obou komor parlamentu Valentina Matvijensková a Vjačeslav Volodin, tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, ředitel tajné služby FSB Alexandr Bortnikov, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Kvůli negativnímu ohlasu veřejnosti ale ze záměru sešlo.

Chrám byl postavený k 75. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem z národní sbírky ve výši tří miliard rublů.
Chrám byl postavený k 75. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem z národní sbírky ve výši tří miliard rublů. Foto: Ministerstvo obrany Ruské federace

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k pondělnímu výročí, připomínanému jako Den smutku a paměti válečných obětí, poznamenal, že válka postihla ukrajinské území nejprve v září 1939, kdy německé letectvo bombardovalo Lvov, Sambor a Drohobyč, které tehdy byly součástí Polska. A před 79 lety čtyři nacistické letouny svrhly bomby na Kyjev.

„Ukrajina ztratila v druhé světové válce okolo deseti milionů lidských životů. V důsledku se nenarodilo skoro 13 milionů dětí. Nikdy v dějinách jsme neplatili větší cenu za to, abychom přežili jako národ,“ poznamenal na facebooku.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08
×

Podobné články