Že jsem vnučka Alfonse Muchy, vím od svých dvaceti, říká Jarmila Mucha Plocková

Že jsem vnučka Alfonse Muchy, vím od svých dvaceti, říká Jarmila Mucha Plocková
Jarmila Mucha Plocková Foto: Jan Zatorsky
30 Rozhovorů

30 ROZHOVORŮ

Jiří Peňás

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jednou ze zpovídaných je i vnučka malíře Alfonse Muchy Jarmila Mucha Plocková. Přinášíme ukázku z textu, který je k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Nekonečné peripetie s umístěním Slovanské epopeje Alfonse Muchy mají také svou osobní rovinu. Je to též souboj a pře různých přístupů a postojů k rodinnému odkazu. Zvlášť silný důvod hlásit se k dílu velkého Alfonse má jeho vnučka Jarmila Mucha Plocková, která se o tom, že je dcera Muchova syna Jiřího, dozvěděla ve dvaceti letech.

Kdy jste viděla Slovanskou epopej poprvé?

Poprvé? Poprvé jsem ji viděla asi tak před třiceti lety v Moravském Krumlově. Já jsem předtím žila mnoho let ve Španělsku.

To už jste věděla, že jste vnučkou Alfonse Muchy, dcerou Jiřího?

Já jsem to věděla asi od svých dvaceti let. Teprve ale v devadesátých letech se řešila moje příbuznost soudně. Ale předtím jsme s Jiřím o Epopeji hodně mluvili, to bylo Jiřího velké, skoro bych řekla posvátné téma.

Jiří Mucha si opravdu myslel, že jednou bude Epopej trvale vystavena v Praze?

Já myslím, že o tom byl zcela přesvědčen. To, že je v Moravském Krumlově, bral jako provizorium, které se určitě jednou napraví. Pracoval na umístění pláten dlouhá léta, konzultoval ho mezi jinými s paní doktorkou Orlíkovou (Jana Orlíková, kunsthistorička, znalkyně díla Alfonse Muchy a Jiřího dlouholetá spolupracovnice), hledal místa, kam by se Epopej mohla v Praze umístit. To je jedna věc. A druhá, že nikdy nepochyboval, že součástí stálé expozice budou všechny doplňující předměty, které Alfons Mucha v souvislosti s prací na Epopeji shromáždil.

To bylo co za předměty?

To byly například lidové kroje, které Mucha sbíral a které využíval pro svoji práci. Když na Epopeji na zámku ve Zbirohu pracoval, tak do nich oblékal místní vesničany a sedláky, kteří mu sloužili jako modely. A také tam patří všechny možné skici a přípravné práce, fotografie, korespondence a podobně. To byla všechno součást dědictví po Alfonsovi.

Kde ty předměty jsou teď?

Někam to asi zmizelo. Nebo se to rozprodalo, nevím.

Nezkrácený rozhovor je s celým speciálem 30 rozhovorů k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Foto: 30 rozhovorů