Přátelské podmínky pro podnikání, nebo trest za samostatnost?

Daňové přiznání živnostníků a drobných podnikatelů za rok 2017, kteří uplatňují tzv. paušální výdaje, má být dle minulé vlády zřejmě posledním podle dlouhodobě uplatňované výše příjmů, tj. 2 miliony korun za rok. Minulá vláda totiž rozhodla cestu k vlastnímu podnikání ještě více znechutit a pozměňovacím návrhem dvoumilionovou hranici snížila o polovinu. Za ODS jsme teď položili na stůl novelu zákona o daních, kterou se snažíme ono nesystémové rozhodnutí zvrátit a vrátit tak původní výši pro uplatnění limitu. Na příjmy do státní kasy totiž tyto změny prakticky nemají výrazný vliv.

Pokud se to ODS podaří, živnostníci a drobní podnikatelé budou moci i v dalších letech uplatňovat tzv. paušální výdaje podle zavedeného modelu, což tak bude moci využít mnohem širší okruh lidí, kteří se snaží o nezávislost na státu a rozvoj vlastního podniku.

Půvab paušálních výdajů spočívá v jednoduchosti. Není třeba vést složitou evidenci, povolávat daňového poradce a účetního a skladovat tlusté šanony s okopírovanými účtenkami. Místo papírování může živnostník využít svůj čas a energii daleko účelněji, a to službám pro své zákazníky. V jednoduchosti je krása, složitost vede pouze ke znechucení ze snahy o vlastní nezávislost.

Minulá vláda nastavila laťku atmosféry nedůvěry vůči aktivním lidem hodně vysoko, a to za razantního přispění ministrů financí minulé vlády. Dokazují to mnohá opatření, od EET přes kontrolní hlášení, až po zmíněné snížení příjmového limitu pro uplatnění paušálních výdajů, které bylo schváleno v rámci novely bez jakékoli hlubší diskuse. A po posledních volbách je znát, že trend utahujících se šroubů bude pokračovat.

Ministerstvo financí pokračuje v nastaveném kurzu, což je vidět i z jeho aktuálního stanoviska k našemu návrhu navrátit limity do původní výše. Pomineme-li hrůzu strážců státní kasy ze strašlivé ztráty 0,07% z příjmů rozpočtu, nejvíce ministerstvu financí vadí, že by si drobný podnikatel nemající takovou materiálovou náročnost, mohl o něco více vydělat. Vlastně je to ale tak, že by Ministerstvo financí rádo více zdaňovalo podnikatele s vyšší přidanou hodnotou.

Přitom největší hodnotou drobných podnikatelů je to, že zaměstnávají sami sebe, mnohdy i někoho dalšího, nevyčerpávají náš sociální systém, naopak ho naplňují a zejména svému okolí poskytují své služby. Práci nedostávají od nikoho přidělenou, sami si jí musí sehnat a přitom musí plnit spoustu povinností, které jim v různých zákonech a nařízeních stát naděluje. A takových by si stát měl vážit.

Že se státní dirigismus „vyplácí“, ukazuje mimo jiné průzkum Asociace malého a středního podnikání, podle něhož mezi lety 2013–2017 vzrostl počet mladých lidí dávajících přednost jistotám zaměstnaneckého poměru před vlastním podnikem ze 66 na 82 procent! To je značně alarmující číslo, ilustrující dobře narůstající obavu ze stále větší byrokratické zátěže a likvidačních postihů finanční správy, která „kleká“, na koho se jí zamane.

Stát tady ale není od toho, aby každého živnostníka sedřel z kůže, ale naopak, aby vytvářel dobré podmínky pro aktivní občany, a tímto naším návrhem k tomu chceme přispět.