Elektronické náramky po devíti letech začaly hlídat první domácí vězně

Probační a mediační služba spustila minulý týden ostrý provoz elektronických náramků pro domácí vězně. Zařízení zatím kontroluje přes třicítku odsouzených. Řekl to zdroj z probační služby s tím, že po chybách, které zařízení vykazovalo při předchozích testováních, nyní náramky v pořádku fungují.

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Z šestého vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září.

Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů prováděné probačními úředníky. Za pořízení technologie a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatilo ministerstvo spravedlnosti 93 milionů korun.

Vláda schválila materiál tehdejší ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové o zavádění projektu domácího vězení a elektronického kontrolního systému 12. října 2009. Izraelská společnost SuperCom byla založena v roce 1988. Sídlo má ve městě Herzlija.Poskytuje služby a technologie v oblasti digitální identity, elektronických průkazů, elektronického zabezpečení, e-governmentu, platebních terminálů, bezdrátového připojení nebo systému M2M (machine-to-machine), což je komunikace průmyslových a jiných zařízení mezi sebou. Zaměřuje se také na identifikační čipy RFID na zboží, které nahrazují čárové kódy.

Společnost působí ve více než stovce zemí, má asi 30 000 korporátních zákazníků, včetně vlád dvou desítek zemí. Akcie firmy jsou kótovány kromě izraelské burzy na technologickém trhu Nasdaq. Její tržby činily v loňském roce 33 milionů dolarů, provozní zisk (EBITDA) dosáhl 188 000 dolarů. Hospodaření firmy ale v posledních letech provázejí výrazné výkyvy.

Náramky budou hlídat až 600 vězňů, počítá Kněžínek

Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že v praxi postupně využije 600 elektronických náramků pro domácí vězně. V tuto chvíli dohlíží nový monitoring na zhruba padesátku odsouzených. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr Jan Kněžínek (za ANO). Dodal, že ministerstvo má po uzavření smlouvy s izraelským dodavatelem SuperCom opci na celkem 2500 zařízení. Část z nich by mohla hlídat i vazebně stíhané, podle Kněžínka to však zřejmě připadá v úvahu jen u vazeb uvalených kvůli hrozícímu útěku.

Lidí odsouzených k trestu domácího vězení je aktuálně 125, prozatím je namátkově kontrolovali probační úředníci. Ministr doufá, že soudy nyní začnou tento alternativní trest ukládat pachatelům méně závažných trestných činů častěji. „Jde o ty trestné činy, kde bychom chtěli docílit toho, aby ti lidi nechodili do vězení. Protože tam co neumí, tak se mnohdy ještě přiučí. Nechceme je vytrhnout z jejich běžného prostředí,“ řekl.

Kněžínek nepředpokládá, že by zavedení náramků zásadněji vyprázdnilo věznice, kde se teď nachází 19 695 vězňů a dalších 1741 obviněných. Upozornil ale, že zařízení lze využívat i u podmíněně, tedy předčasně propuštěných vězňů.

Domácí vězení vypadá v praxi tak, že odsouzený člověk může docházet do práce, volný čas však musí trávit ve svém bydlišti. Probační a mediační služba spustila elektronický monitoring minulý týden, přičemž náramek zatím dostali na nohu například pachatelé krádeží nebo maření výkonu úředního rozhodnutí.

„Přichází velmi precizní a spolehlivý kontrolní nástroj k tomu, abychom zjistili, zda je odsouzený v dané době skutečně tam, kde má být, nebo naopak zda nevstupuje do zakázané zóny,“ popsala šéfka probační služby Andrea Matoušková.

Ředitelka ale zároveň řekla, že ne pro každého domácího vězně je monitoring vhodný – ze zdravotního hlediska by mohl být problematický třeba pro odsouzené s kardiostimulátorem nebo s bércovými vředy. Uvedla také, že náramky nejsou všelékem, protože odsouzeným nezabrání pokračovat v trestné činnosti ani jim nevyřeší dluhy nebo nezajistí práci.

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, podařilo se to až před rokem za Kněžínkova předchůdce Roberta Pelikána (ANO). Pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Kněžínek připomněl, že náramky měly původně stát dvě miliardy korun na deset let. Ministerstvo nakonec za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatí 15,6 milionu a při plném využití opce 93 milionů za šest let. „Rozdíl v ceně je diametrální,“ poznamenal ministr.

Vedle náramku, který se musí denně dobíjet připojením do zásuvky nebo přes powerbanku, obsahuje zařízení také tzv. základnovou stanici, což je krabička umístěná v bydlišti odsouzeného. Součástí vybavení je i mobilní telefon s omezeným rozsahem funkcí, který umožňuje komunikaci s odsouzeným, a volitelně rovněž alkoholtester. Odsouzeného, kterému soud uložil zákaz konzumace alkoholu, tak může operační středisko kdykoliv vyzvat k provedení dechové zkoušky. Tester ho při ní zároveň i vyfotografuje, aby nemohl podvádět.

Pokud domácí vězeň poruší podmínky stanovené soudem a nezdržuje se na určeném místě, elektronický monitorovací systém dokáže zjistit, kde se nachází, a zachytí trasu jeho pohybu. V případě porušení pravidel nebo při pokusu o sejmutí náramku upozorní zařízení okamžitě pracovníky v operačním středisku, které se nachází v sídle ministerstva.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Vězni mohou být ve vedrech do půl těla. Jejich dozorci nikoliv