Nejkrásnější prezident abdikoval pod tlakem veřejné kritiky

Před 50 lety, 22. března 1968, abdikoval československý prezident Antonín Novotný. Svoji funkci složil pod tlakem kritiky jak z komunistické strany, tak od veřejnosti, kvůli procesu liberalizace v kulturní a ekonomické sféře, která předznamenala takzvané pražské jaro v roce 1968.

Novotný pocházel z rodiny zedníka z Letňan u Prahy, kde se 10. prosince 1904 narodil. Do KSČ vstoupil záhy po jejím vzniku v roce 1921. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen. Krátce po válce se stal členem ÚV KSČ a od roku 1953, po smrti Klementa Gottwalda, jeho prvním tajemníkem, tedy nejvyšším šéfem. Měl podíl na nezákonnostech a zvůli 50. let, zejména na likvidaci takzvaného protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Podle pozdějšího vyjádření tehdejšího ministra vnitra Rudolfa Baráka „Novotný procesům přímo fandil“.

Prezidentem se stal v roce 1957 po smrtí svého předchůdce Antonína Zápotockého. V době jeho funkčního období byla v roce 1960 z jeho popudu přijata ústava vyhlašující socialismus a měnící název státu na Československá socialistická republika. Kvůli ekonomickým problémům způsobeným komunistickým hospodařením umožnil Novotný proces liberalizace v kulturní a ekonomické sféře, čímž předznamenal pražské jaro 1968, musel pod tlakem KSČ a veřejnosti abdikovat. Ve funkci jej nahradil Ludvík Svoboda.

Mezi Čechoslováky mu bylo přezdíváno „schöne Tony“, tedy „krásný Tony“. Novotný byl totiž údajně zvolen nejkrásnějším státníkem na Valném shromáždění OSN v New Yorku, kde byl jako host.

„Jeho činy se vyznačovaly zvláštní směsicí politického diletantismu a pragmatismu,“ napsal o Novotném historik Petr Čornej. „V období Pražského jara 1968 i v pozdějších letech husákovské normalizace byl Novotný prezentován jako personifikace všech chyb a omylů, nezákonností a zvůle padesátých a první poloviny šedesátých let,“ uvedl Vladimír Kadlec v knize Podivné konce našich prezidentů.

Novotný zemřel na srdeční infarkt 28. ledna 1975 a jeho pohřeb zůstal takřka bez povšimnutí.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Zeman jako Husák? Sázkaři už vypisují kurzy na jeho abdikaci