Italský malíř Raffael zemřel na chorobu koronavirového typu. Lékařům zatajil důležité informace

Italský malíř Raffael Santi zemřel v důsledku "choroby koronavirového typu", svým lékařům se ale za horečnatých stavů nesvěřil, že za ledových nocí tajně navštěvoval své milenky. Ti mu tak mylně pouštěli žilou. Uvádí se to v nové studii, která je zasvěcena tomuto mistru renesance, píše agentura AFP.

Lidový mýtus praví, že malíř, jehož pětisté výročí úmrtí jsme letos oslavili, zemřel v roce 1520, v pouhých sedmatřiceti letech, na syfilis. Experti se shodují v tom, že podlehl infekčnímu onemocnění.

Horečku, která skolila plodného malíře a architekta, mu léčili nejlepší lékaři v Římě, které mu poslal papež v obavách, že přijde o svého nedocenitelného umělce, uvádí historik lékařství Michele Augusto Riva.

Podle italského malíře Giorgia Vasariho (1511-1574), který napsal životopisy nejlepších malířů, sochařů a architektů, opomněl Raffael říci tehdejším lékařům, že často za studených nocí navštěvoval své milenky.

"Tehdy byla v březnu hodně zima a je velmi pravděpodobné, že chytil zápal plic," říká Riva.

Lékaři diagnostikovali horečku vyvolanou přemírou "tělesných šťáv" či krve a pouštěli mu žilou a nasazovali pijavice. To smrtelně oslabilo umělce, který spolu s Michelangelem a Leonardem da Vincim patří ke třem předním mistrům renesance.

Raffaelovi se dostalo grandiózního pohřbu ve Vatikánu, Jeho ostatky odpočívají v římském Pantheonu, kde jeho hrobku zdobí po celý letošní rok rudá růže.

"Lékaři tehdy už věděli, jaká jsou rizika pouštění žilou při léčbě infekčních nemocí, ale postupovali na základě špatných informací," vysvětluje Riva, který vedl studii se třemi kolegy z Univerzity Milano-Bicocca.

"Raffaelovu smrt zavinila chyba lékařů a jeho vlastní chyba, když věrně nevypověděl, co dělal," řekl Riva.

"Podle toho, co je nám známo, zemřel Raffael na plicní chorobu velmi podobnou covidu-19," zdůraznil Riva.

Soudobé popisy jeho smrti říkají, že malířova nemoc trvala dva týdny. Raffael stihl dát do pořádku své záležitosti, vyzpovídat se ze svých hříchů a přijmout poslední pomazání, uvádí studie. Podle vědců šlo o prudkou nemoc charakterizovanou vysokou a trvalou horečkou.

"Pohlavně přenosná infekce, jako je kapavka a syfilis, nemohla vysvětlovat inkubační dobu. Výrazný projev infekční žloutenky by nemohl být možný bez zežloutnutí a dalších známek jaterního selhání. Také v té době v Římě nebyla hlášena žádná epidemie tyfu nebo moru," upřesňuje studie.

Bez ohledu na svůj krátký život Raffael vytvořil velké množství mistrovských děl, z nichž většina se nalézá ve Vatikánu. Jeho muzea mají několik sálů plných jeho fresek. Tyto sály nazývané Raffaelovy síně dokončili po jeho smrti jeho žáci a jsou z vatikánských muzeí nejpopulárnější.