Tři měsíce nicnedělání. Kdy může Zeman dostat zemi do krize?

Jsou to téměř tři měsíce, co prezident Miloš Zeman přijal demisi vlády šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Od té doby fakticky neudělal nic. Česká ústava je bohužel z pohledu časových ultimát bezzubá. Pro jmenování premiéra v druhém pokusu totiž neexistuje žádný termín. Obecně se předpokládá, že bude prezident konat „bez zbytečného odkladu“. Podle odborníků na ústavu se ale Zeman stále ještě protiústavně nechová. Babišův kabinet může fakticky vládnout bez důvěry tak dlouho, dokud bude schopný ve sněmovně prosazovat zákony.

„Ústava není příliš explicitní v tom, jak na sebe mají navazovat jednotlivé ústavní kroky vzniku vlády, co se času týče. Prezident zvolil takový úkrok stranou, který se úplně nevymyká tomu, co se u nás či v zahraničí někdy dělo. Místo, aby jmenoval premiérem podruhé, tak pověřil k vyjednávání. To má vést k vysondování možnosti sestavení vlády,“ uvedl pro server Echo24 ústavní právník Jan Kysela.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

S tím souhlasí i ústavní právník Aleš Gerloch. „Ústava zná jedinou lhůtu - 30 dnů, do kdy musí jmenovaná vláda požádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu. Bylo by neústavní, pokud by to vláda neučinila. Ale jinak to bude na posouzení těch konkrétních okolností,“ vysvětlil deníku Echo24 Gerloch. U těch ústavních kroků, které nejsou časově definovány, se pracuje s pojmem „bez zbytečného odkladu“.

Otázkou tedy zůstává, kde je hranice, za níž by se už prezident choval mimo rámec ústavy a kdy už zdržuje a obstruuje. „Nejsem schopen říci, zda se dnes prezident republiky dopouští nějaké protiústavní nečinnosti nebo obstrukce. Každopádně se pohybujeme v nějaké zóně, která se blíží červenému poli, které indikuje problém,“ uvedl Kysela. Svou roli ve zdržování sehrály prezidentské volby, podle Gerlocha také situace ve sněmovně, kde je devět stran či hnutí. Legitimním důvodem prodlevy bylo podle Kysely i čekání na sjezd ČSSD.

Konat ale prezident Zeman musí. „Dříve či později musí být jmenován premiér druhý a nemůže to být za rok nebo za dva. Pojem bez zbytečného odkladu se dá napasovat i na jmenování v druhém pokusu premiérem. Když bychom něco takového nepoužívali, nastala by paralýza,“ vysvětlil Kysela.

Podle Gerlocha může kabinet vládnout tak dlouho, dokud bude schopný prosazovat program ve sněmovně. „Řekněme, že ta krajní mez je podle mě disfunkčnost vlády v demisi, tedy kdy ona narazí na meze zejména z hlediska schvalování zákonů vůbec a zejména zákona o státním rozpočtu. Takže v konkrétní situaci to vidím tak, že pokud nastane situace, že by vláda nebyla schopná prosazovat většinu svých vládních návrhů zákonů a zákon o státním rozpočtu, který se projednává a schvaluje na podzim, to by byl ukazatel toho, že už je to za hranicí ústavy a že je to situace, která vede k nějaké už rozsáhlé ústavní krizi,“ uvedl Gerloch.

S prohlasováváním zákonů ve sněmovně nemá Babišův kabinet ve sněmovně problém díky hlasovací „mašinerii“ ANO – SPD – KSČM, kterou si vyjednal při ustavování sněmovny. Otázkou zůstává, jak dlouho bude tato „koalice“ fungovat. Babiš se totiž k oběma svým sněmovním partnerům otáčí zády při vyjednávání o vládě.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Dále čtěte: Nečekaná schůzka. Babiš pojede v neděli opět do Lán

Čekáme, co ANO nabídne, je to náš hlavní partner, prohlásil Hamáček