Hrozba stagflace a zhoršení životní úrovně. Centrální banka znovu navýšila sazby

Češi se budou muset připravovat na to, že se jim zhorší životní úroveň. A to velmi značně, pokud Česká republika zamíří do stagflace. Je totiž doprovázená vysokou inflací a také nízkým či žádným ekonomickým růstem. Právě na poškozování ekonomického růstu poukazují ekonomové, kteří kritizují poslední kroky České národní banky. Ta totiž znovu navýšila základní úrokové sazby na 5 procent. Vysoká míra sazeb však zpomaluje ekonomiku, která zpomalí i kvůli důsledkům ruské invaze na Ukrajinu.

Centrální bankéři ve čtvrtek rozhodli, že základní úrokové sazby se zvýší o 0,5 procentního bodu na 5 procent. Došlo tak k navýšení popáté za sebou, kdy se sazby zvýšily o více jak 0,25 procentního bodu. Při minulých zásazích centrální banky navíc došlo i k šokovým nárůstům, kdy Česká národní banka zvyšovala sazby před koncem loňského roku o celý 1 procentní bod.

Za následek to má další zdražení hypoték pro zájemce o bydlení. Na půjčku dosáhne daleko menší skupina lidí. Kromě toho však hrozí, že poslední kroky centrální banky mohou velmi zabrzdit českou ekonomiku. „Tempo, které nasadila centrální banka, je na můj vkus opravdu velice vysoké. Spíše bych volil pomalejší tempo, abychom mohli průběžně vyhodnocovat data. Je zřejmé, že Česká národní banka na rozdíl od jiných světových centrálních bank bere péči o měnovou stabilitu jako hlavní a skoro i jako jediný cíl. Podřizuje tomu tedy i ostatní věci,“ řekl pro Echo24 poradce premiéra Petra Fialy a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podle něj tak další zásah bude mít vliv i na celý ekonomický růst, který se dosud nevzpamatoval z koronarivové krize. „Obávám se, že právě ekonomický růst by byl kvůli situaci na Ukrajině výrazně zpomalen a zvyšování úrokových sazeb ho bude zpomalovat taky. Zatím nechci malovat čerta na zeď, ale scénář stagflace se stává stále reálnějším. Bylo by velice nepříjemné, kdybychom do stagflace došli. Ta je totiž vždy doprovázena sníženou životní úrovní lidí,“ řekl dále Křeček.

Ve chvíli, kdy neporoste ekonomika, tak bude také menší tlak na zvyšování mezd, jaké bylo patrné v posledních letech. Ceny navíc v obchodech stále rostou a pokud se lidem nebude adekvátně k tomu zvyšovat mzda, tak si mohou dovolit méně zboží a služeb. Navíc hrozí, že zvedání úrokových sazeb není konečné.

Naznačil to totiž guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Ten na následné tiskové konferenci po zasedání centrální banky uvedl, že je současná situace značně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ řekl Rusnok.

Guvernér také uvedl, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu se dá očekávat, že dojde ke snížení ekonomického růstu na polovinu. V únorové prognóze České národní banky se počítá s tím, že letos poroste ekonomika o 3 procenta a průměrná inflace bude po celý rok na 8,5 procentech. Jasnější odpovědi přinese centrální banka ve své květnové prognóze.