Kdo zaslouží metál za chrabrost

Možná mají podobné vzpomínky i jiní dnes již zralí muži, absolventi vojenské základní služby za socialismu. Útvar, u kterého jsem sloužil, byl již předem vybrán na převzetí Rudé zástavy jako nejlepší útvar a velitel měl určitě slíben nějaký ten metál a frčku navíc. Od té chvíle se děly až neuvěřitelné věci.

Před návštěvou z divize se stříkaly trávníky zelenou a asfalt černou barvou, všude se natíraly bílé čáry a cvičily nástupy. Pokud došlo k nějaké mimořádné události, třeba zranění vojáka, u nás naštěstí bez úmrtí, byl voják papírově ještě před událostí převelen na jiný útvar. Takže výsledek byl zpravidla předem jasný, pokud si to velitel útvaru nějak nerozházel s vrchností.

Podobné bolševické manýry dnes vládnou na Pražském hradě, lépe řečeno v Lánech, protože prezident již měsíce prakticky nevychází ani nevyjíždí mimo zámek. Ještě nevíme, jak dnešní pandemie dopadne, jak zasáhne do našich životů. Nevíme, a asi nikdy nebudeme vědět, které opatření bylo nejdůležitější a nejúčinnější, nevíme, ale již tušíme, jak těžce bude zasaženo naše hospodářství. Nevíme, jestli by mírnější či jiná opatření nebyla stejně účinná, ale šetrnější vůči budoucnosti, lidem, zaměstnanosti, kultuře, životu obecně.

Ještě nejme na konci krize, spíš naopak, přesto už kancelář pana Ovčáčka ví, kdo si zaslouží vyznamenání. Překvapivě to nejsou lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelky v domovech seniorů, prodavačky potravin, dobrovolníci z neziskových organizací, šičky roušek a vynálezci ochranných prostředků, hasiči rozvážející tyto potřeby všude, kam se díky nepřipravenosti vlády včas nedostaly. Jistě jsem na mnoho obětavých lidí zapomněl.

Podle prezidenta republiky si vyznamenání a hned to nejvyšší zaslouží pouze a především pan Prymula, dočasný a již odvolaný předseda ústředního krizového štábu, který štáb vedl ve chvílích, kdy s vládou vydával opatření měnící se ze dne na den a mnohá jeho vyjádření musela být upřesňována či dementována. Jistě, situace je složitá, rychle se mění, nikdo nic podobného nepamatuje. Pan Prymula je určitě odborník, ale jeden z mnoha, kteří větší či menší mírou pomáhají dnešní dobu zvládnout. Soudný člověk by úvahy o vyznamenání v této chvíli odmítl, ještě zdaleka nejme za vodou a těch, jak se dnes módně říká v první linii, jsou tisíce. Ne tak pan Prymula. Ale ono to zas tolik nevadí. Od Miloše Zemana dostali metál již takoví lidé, že to vyznamenání je takřka bezcenné.