Týdeník Echo: Realitní ruleta, kdy je lepší mlčet a dekadence naší doby

Titulním tématem nového čísla týdeníku Echo je pohyb na realitním trhu. Nejen nad cenami nájmů v Praze se zamýšlí Lenka Zlámalová. Pozoruhodnou knihu amerického publicisty Rosse Douthata, který se v roce 2009 jako třicetiletý stal nejmladším komentátorem New York Times vůbec, představuje Martin Weiss. Otázku, zda umělci nepromlouvají do veřejného prostoru víc, než je zdrávo, si položil režisér a scenárista Tomáš Bojar.

Unikátní je rozhovor Daniela Kaisera se Seyran Atesovou, Berlíňankou, Kurdkou, Turkyní, bojovnicí za lidská práva v tom původním slova smyslu, vznikl v březnu, těsně před začátkem omezení a karantén. V redakci jsme ho odkládali, koronavirus a následné vypnutí života byly v tu chvíli naléhavější. Ale po nějaké době se vrací chuť zabývat se i jinými tématy a hlavně představovat lidi, kteří se ve svém životě dokázali postavit velmi konkrétním rizikům a překonat skutečnou nepřízeň osudu. Tato vyznavačka liberálního islámu je militantními muslimy nenáviděna natolik, že musí mít ve dne v noci ostrahu.

Nad novým filmem amerického režiséra Terrence Malicka Skrytý život (o nacisty popraveném rakouském rolníkovi, kterého katolická církev prohlásila za blahoslaveného) se zamýšlí Ondřej Štindl, o dojmy ze svého jihočeského putování se dělí neúnavný cestovatel a náruživý sběratel zážitků Jiří Peňás.

Co se děje na realitním trhu v Praze? Dal se do pohybu. „Na realitních serverech se během měsíce objevilo 950 nových nabídek na pronájem atraktivních bytů v centru metropole. Ve čtvrtích, které bývaly vůbec nejdražší. Luxusní prostorný byt o rozloze 140 metrů čtverečních na Národní třídě s panoramatickým výhledem na Hradčany se najednou nabízel k r20 tisíc korun, nebo se všemi službami za 24 tisíc korun. Před koronavirovým vypnutím ekonomiky se za ty peníze dal najmout poloviční byt na odlehlém sídlišti v paneláku,“ píše Lenka Zlámalová.

O společenském angažmá umělců uvažuje Tomáš Bojar: „Umělci v této zemi dlouhodobě cítí potřebu vyjadřovat se k veřejnému dění. Jak se zdá, s příchodem nového koronaviru tato potřeba zesílila. V důsledku toho se na nás valí nekompromisně formulované názory novopečených virologů, epidemiologů, ústavních právníků a ekonomů z řad kulturní obce. Veřejné angažmá mnozí z nich považují za svou povinnost, která jim jednoduše nedovolí mlčet. Kniha esejů britského politického filozofa Michaela Oakeshotta (1901–1990) Racionalismus v politice, jež přednedávnem vyšla v českém překladu, by je snad mohla trochu uklidnit. Žádnou takovou povinnost totiž umělci podle Oakeshotta nemají a nikdy ani neměli.“

Práce amerického publicisty Rosse Douthata Dekadentní společnost by si zasloužila překlad do češtiny. Tou dekadencí naší doby nemá Douthat na mysli „ani nějaké orgie, ani úpadek, který musí skončit zhroucením“, vysvětluje Martin Weiss. Jde o popis stagnace, která už je tady, i když si ji zatím neuvědomuje: stále ještě bohatá společnost už ztratila dynamiku a točí se v kruhu.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.