Stovky lidí nechtějí kandidovat. Vadí jim zveřejňování majetku
Lustrace soukromí
NOVÉ
FOTO: Wikimedia Commons/Ph-435
Podzimní komunální volby do zastupitelstev obcí by mohly být poznamenány nezájmem „kandidujících“ a to především na malých městech či vesnicích. Stovky současných komunálních politiků zvažují, že na své funkce kandidovat znovu nebudou. Na vině je zákon o střetu zájmů, kvůli kterému musí od září minulého roku zveřejňovat svůj majetek na internetu. Odradit to přitom může nejen současné představitele samospráv, ale i nováčky, kteří mají zájem kandidovat.
Na podzim proběhnou komunální volby a řadu lidí může povinnost zveřejňovat svůj majetek odradit. To potvrzuje i průzkum Sdružení místních samospráv (SMS). Podle něj z 535 dotázaných asi polovina uvedla, že kvůli zákonu už znovu kandidovat nebude. Starostové a radní by tak přivítali změnu zákona. „Požadujeme adresný přístup do podaných oznámení. To znamená, nechť tato oznámení slouží v případech důvodného podezření, ale ne k veřejnému lustrování soukromí veřejných funkcionářů a jejich rodinných příslušníků,“ uvedl pro server Echo24 Tomáš Chmela ze SMS.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Současná vláda v demisi přitom už 10. ledna odmítla dva návrhy na změnu. Nesouhlasné stanovisko dostal materiál poslanců z hnutí Starostové a nezávislí (STAN), kteří navrhují, aby přístup do registru nebyl zcela otevřený, ale aby byl podmíněný žádosti. Stejně skončil i návrh poslanců KDU-ČSL, pod kterým jsou podepsáni i poslanci hnutí STAN, TOP 09 a dokonce hnutí ANO. Ti chtějí výjimku pro neuvolněné komunální politiky – tedy ty, kteří za svou práci pro město neberou mzdu.
Změní se zákon?
„Ten lidovecký návrh je řekněme minimalističtější. Ruší ten největší problém, tedy neuvolněné radní a zastupitele. My kvůli tomuto cítíme masivní odpor z regionů, kdy odstupují ze zastupitelstev stovky zastupitelů a další už oznamují, že se nechystají v podzimních volbách kandidovat. Protože to, že nějaký místní ředitel, podnikatel má udělat majetkový striptýz, jen protože svůj volný čas věnuje městu, to je problém,“ uvedl pro server Echo24 předseda hnutí STAN Petr Gazdík, který je podepsaný pod oběma návrhy.
„Pak je tu ten obsáhlejší návrh, který je oficiálně náš, ale my jsme na něm spolupracovali se Svazem měst a obcí, se Sdružením místních samospráv i ministerstvem vnitra a předchozím panem ministrem Milanem Chovancem (ČSSD). Ten je rozsáhlejší. Oba jsou ale vzájemně kompatibilní a bylo by dobře, kdyby byly přijaty oba,“ dodal.
Změně se nebrání právě ani sociální demokraté. „Zákon o střetu zájmů má především ochránit stát před možným zneužitím politické, mediální a ekonomické moci. Určitě by neměl vést k tomu, aby se obecně snížil zájem o politiku, aby z komunálu odcházeli schopní lidé, například radní z malých měst, kteří za svoji práci pro obec berou několikatisícovou odměnu. Zájem veřejnosti o angažování v místní politice musíme podporovat,“ uvedl pro server Echo24 předseda poslaneckého klubu Jan Chvojka (ČSSD).
„Pokud by se ukázalo, že aplikace zákona má na ochotu lidí angažovat se ve vedení obcí zásadně negativní vliv, přimlouval bych za legislativní úpravy zákona. Přeci jen něco jiného je znát majetkové poměry ministra vlády a něco jiného je vědět detaily o výši hypotéky zastupitele dvoutisícového městečka,“ dodal.
Proti jsou Piráti
Proti návrhu Starostů jsou ale Piráti. „Návrh poslanců STAN je pro Piráty neakceptovatelný. Argument, že nikdo nebude chtít v obcích kandidovat, je spíše jejich stranickou záležitostí. Nebudeme takto zásadně mírnit protikorupční legislativu jen kvůli tlaku členů stran a spřízněných zájmových skupin. Veřejná kontrola je pro nás jasná priorita. Transparentnost je zároveň nejlepší obrana, nařkne-li vás někdo neoprávněně z korupce,” uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš s tím, že návrh plošně zavést žádost o přístup je nesystémový.
A nadšení nejsou ani z návrhu lidovců. „S lidovci jsme jednali, ale zmírnění povinnosti vůči neuvolněným starostům a radním otevírá vrátka politickým trafikám v městských firmách. Možnost veřejné kontroly je jediný způsob, jak navrátit politice ztracenou důvěru občanů. Piráti pamatují velmi dobře, jak se nepodařilo získat „již odevzdaná“ majetková přiznání pana Hulínského a pana Béma z dob, kdy pouštěli Praze žilou. Ta se údajně ztratila mezi podatelnou a archivem a jejich digitalizace se nestihla,” dodal Bartoš.
Variantou je ale podle něj udělat výjimku podle velikosti obce. „U malých obcí, kde by bylo možné zvažovat výjimku, roli však hraje i majetek, který obce spravují. Stejně tak lze v těchto případech diskutovat o rozsahu zveřejňovaných, nikoliv však zadávaných, informací,“ dodal Bartoš.
Premiér v demisi a předseda nejsilnější strany ve sněmovně Andrej Babiš (ANO) Právu řekl, že neví, zda volání starostů vyslyší a rozhodne se až podle toho, s čím přijdou.
Hromadné rezignace
Svaz měst a obcí (SMO) přitom upozorňuje na to, že kvůli povinnosti už rezignovalo několik desítek obecních starostů, místostarostů nebo radních. Starostové spolu s místostarosty rezignovali v obcích Knínice a Horní Rožínka. V Načešicích a Bilkovicích rezignovali starostové. V obcích Líšnice, Kunkovice, Karlova Studánka, Popovice, Dolní Dvůr, Příšov, Sedlice, Morávka a v městském obvodu Ostrava – Lhotka místostarostové.
V dalších asi sedmi městech rezignoval jeden nebo i více členů městské rady. Vyplývá to z průzkumu, který svaz dělal na začátku ledna. Jedná se přitom především o menší města nebo vesnice, ve kterých žijí řádově stovky obyvatel. Další průzkum, který svaz udělal ve stejném období, přitom ukázal, že dalších několik desítek představitelů místních samospráv rezignaci zvažuje.
Politici musí uvádět nejen informace o tom, jaké nemovitosti či firmy vlastní, zda zastává nějaké funkce v dozorčích či výkonných radách, ale také jestli vlastní nějaké movité věci za více než půl milionu či cenné papíry. Uvádět musí také zůstatek na účtu, pokud je vyšší než půl milionu, a za určitých podmínek i životní kapitálové pojištění. Vedle toho musí uvést, zda mají nějaké závazky – třeba hypotéku či úvěr a v jaké výši.
