Konec ministerstva dopravy. Jak se za vlády ANO hroutí stát

Dvacet měsíců chybí do parlamentních voleb a vládní strany nefinišují s dopravními investicemi, i když právě stavba dálnic je to, co po nich veřejnost žádá. Namísto toho se politici věnují mocenským a politickým hrám, kterými definitivně rozvrátili ministerstvo dopravy a ohrožují další instituce. Až budou komentátoři za pár let popisovat důvody, proč se v Česku všechno zastavilo, události z ledna a února 2020 poslouží jako vhodná ilustrace.

„Kauz už je tolik, že je těžké se v nich zorientovat: úplatky, předražený e-shop, nestaví se dálnice, chybí ministr…,“ shrnul předseda ODS Petr Fiala převládající dojem z událostí, které začaly 14. ledna nevinným prohlášením ministerstva dopravy, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) uzavřel s firmou Asseco Central Europe smlouvu na vybudování části systému elektronických dálničních známek. Proud skandálů pak úplně rozvrátil celý dopravní resort a ohrozil bezpečnostní zájmy republiky. Není za tím třeba hledat spiknutí proti státu, i když nevysvětlitelné chování účastníků a účast bezpečnostních složek dává k paranoickým spekulacím řadu motivů. K vysvětlení stačí popis selhání či nadměrné horlivosti veřejně známých lidí včetně premiéra.

Ukazuje to obyčejná chronologie. SFDI, který uzavřel 14. ledna smlouvu s firmou Asseco, udělal zásadní chybu v tom, že o zakázce na systém dálničních známek rozhodoval v důvěrném režimu. Tím na sebe upoutal pozornost protikorupčních aktivistů a také IT firem nespokojených s tím, že jednání o zakázce se smělo účastnit jen pět konkurenčních firem. „Podle mých propočtů může takový systém a jeho provoz vyjít maximálně na 40 milionů,“ vyhodnotil šéf neziskové organizace Hlídač státu Michal Bláha cenu zakázky, za kterou ovšem chtěl SFDI zaplatit 401 milionů. Jeho expertiza byla klíčová, protože ji okamžitě začali na sociálních sítích potvrzovat různí „ajťáci“ včetně místopředsedy představenstva e-shopu Alza Tomáše Havryluka. Další rozhodující moment nastal 17. ledna, když na proud stížností reagoval premiér Andrej Babiš: „Souhlasím s Vámi, vůbec se mi to nelíbí a rád se s Vámi potkám v této věci co nejdřív a vyslechnu si Váš názor. Nechápu, proč to tato státní organizace neudělala,“ napsal na Twitteru Havrylukovi.

Záhy si Babiš pozval na koberec ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (ANO), ten zakázku na dálniční známky hájil, byl tedy 20. ledna vyhozen, i když nejdřív s příslibem, že může zůstat na ministerstvu v roli náměstka. Nakonec však skončil ze dne na den bez odstupného. Málo přímočarý postup lze věrohodně vysvětlit tím, že Babišovi nešlo o Kremlíka ani o zakázku na dálniční známky (viz Nekamenujte Kremlíka, Týdeník Echo č. 5/2020), ale využil příležitosti, aby dopravu centralizoval, tedy podřídil svému bezprostřednímu dohledu. Proto byli skutečným cílem představitelé dopravního establishmentu, hlavně první ministrův náměstek Tomáš Čoček a šéf SFDI Zbyněk Hořelica, které také vicepremiér Karel Havlíček (ANO) okamžitě po nástupu do čela resortu, tedy 24. ledna, vyhodil z kanceláří.

Celý článek si můžete přečíst na EchoPrime nebo ho najdete na prodejních stáncích. Zakoupit si ho můžete ZDE.