Schyluje se k dalšímu boji o Českou televizi?

Kolem České televize začíná být zase živo. Postarala se o to Rada ČT, jejíž složení se letos obměnilo a noví členové veřejnoprávní televizi vnímají dost kriticky. Nečekaně a rychle odvolala svou dozorčí komisi, tedy poradní orgán, jenž pro radu připravuje podklady a analýzy. Vzbudilo to značný rozruch, nejenom proto, že se rada podle právních analýz rozhodla protiprávně. Někteří kritici jejího postupu v tom vidí projev snahy dosáhnout odvolání ředitele ČT Petra Dvořáka – dozorčí komise si může vyžádat přístup k dokumentům, do nichž členové Rady ČT nemohou nahlédnout a podle odpůrců postupu rady by v nich nová komise mohla pátrat se zadáním něco na Dvořáka najít.

V reakci na hlasování odstoupili předseda rady René Kühn a místopředseda Jan Dědič. Nejistotu ohledně budoucnosti ČT může posilovat i to, že pro odvolání jejího ředitele se veřejně vyslovil i prezident Zeman, nakloněni mu jsou i někteří další politici. Co se  v ČT vlastně děje a z jakých důvodů? Redaktor Týdeníku Echo o tom debatoval s šéfredaktorem reportážní publicistiky ČT Markem Wollnerem, komentátorem a také někdejším zaměstnancem ČT Jindřichem Šídlem a šéfem konzervativního Občanského institutu Romanem Jochem. Z časových a dalších důvodů se debaty nemohl účastnit nikdo z protagonistů událostí posledních dní – nových členů Rady ČT, které jsme zvali.

Začnu stručnou a primitivní otázkou. Co se podle vás v České televizi děje?

Wollner: Česká televize má před sebou asi těžší období, které předznamenala volba nových členů Rady ČT, kdy se provalilo, že předseda volební komise Stanislav Berkovec instruoval své poslance notičkami, podle kterých mají volit. Kritériem nebyla odbornost, ale nepřátelský vztah k řediteli Petru Dvořákovi a přátelský k hnutí ANO. Radní Hana Lipovská se třeba přiznala, že nerozumí smyslu existence veřejnoprávních médií a nezná jediný pořad ČT, který by nemohla vysílat komerční stanice, přesto to nebyla překážka pro její zvolení. Pro lidi, kteří v České televizi pracují, to samozřejmě nevěstilo nic dobrého, postupně se ty obavy zřejmě začínají naplňovat.

Šídlo: Stalo se to, že složení Rady ČT dohnalo výsledky parlamentních voleb. Radní volí sněmovna a letos měla příležitost navolit tam lidi, které v Radě ČT mít chce. Jejich argument je, že v Česku existuje část veřejnosti, jejíž názory veřejnoprávní televize nereflektuje, patří mezi ně především voliči ANO a dalších vládních stran a SPD Tomia Okamury. To všechno se děje v situaci, kdy předseda vlády už část médií vlastní.

Ale nezdá se, že by šéf ANO a premiér Andrej Babiš o výměnu ředitele České televize nějak zvlášť stál. S Petrem Dvořákem se velmi ostentativně sešel a vyjádřil mu podporu.

Šídlo: To je pravda. Pro Andreje Babiše by představovalo velkou komplikaci, kdyby se k těm problémům, které teď už má, přidal ještě boj o Českou televizi. Může tímhle způsobem o dost víc ztratit než vyhrát. Politici, kteří současný rozruch kolem České televize inspirují, jsou Miloš Zeman, Vojtěch Filip, Tomio Okamura, Václav Klaus mladší a také Jana Bobošíková. Přitom jejich motivy mohou být různé. Stav Rady české televize je taky důsledkem způsobu, jímž jsou členové voleni. Dřív je volila sněmovna a bylo víceméně jasné, koho z nich si jaká strana vybrala. Po televizní krizi v roce 2000 se to ale změnilo, vysvětlovalo se to nutností zajistit ČT ještě větší nezávislost, takzvaně ji odříznout od politiky. Takže radní musejí navrhnout různé společenské organizace, někoho šachový klub, někoho svaz včelařů. Je to jenom často směšná kamufláž pro ty reálné politické síly, které za zvolením radních stojí, ti lidé nejsou voleni proto, že za nimi stojí to či ono sdružení. Myslím, že by bylo dobré to změnit a vrátit se k volbě zákonodárci. Třeba k modelu, kdy část radních by volila sněmovna, část Senát a část by třeba jmenoval, ehm, prezident. Bylo by to tak aspoň transparentnější.

Celý Salon si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.