Praskliny v čínském nástupu

KOMENTÁŘ

Praskliny v čínském nástupu
I když se čínský vliv nesmí podceňovat a potencionální nebezpečí, které představuje je obrovské, několik zpráv z poslední doby dává důvody k mírnému optimismu. Foto: Shutterstock
2
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Vzestup Číny je nezastavitelný. Je jen otázkou času, kdy svrhne Spojené státy z pozice světového hegemona a vnutí všem ostatním sociální kredity a neustálé sledování občanů. I když se čínský vliv nesmí podceňovat a potenciální nebezpečí, které představuje, je obrovské, několik zpráv z poslední doby dává důvody k mírnému optimismu.

Zaprvé je tu dění okolo covidu. Ten vypukl v Číně a zdá se, že ho země zvládla s brutální efektivitou. Zatímco Evropa a Amerika se plácaly v neefektivních lockdownech, které zároveň ničily ekonomiku, a jen těžce zastavovaly šíření viru, Číně se podařilo dostat nemoc pod kontrolu díky autoritářskému zřízení, kdy se uzamkla celá města. Jenže nyní se karta obrací. Západu se podařilo vyvinout nejméně čtyři funkční vakcíny, díky kterým se situace rapidně lepší.

 

Čína vyvinula vakcíny tři, všechny mají horší výsledky než ty západní. Zkušenost z Chile ukazuje, že vakcína Sinovac je po první dávce efektivní pouze 16 % a 67 % po druhé dávce. Testy v Brazílii naznačují efektivitu 78 %, která klesá na 50,4 %, pokud se zahrnou i případy s mírnými příznaky. Turecká studie pak naznačuje efektivitu 91 % a studie dělaná na indonéských zdravotnicích 65 %. Další čínská vakcína, Sinopharm, má podle WHO efektivitu 79 %.

Takový rozptyl nebudí příliš důvěry. Odpovědí nejspíše je, že jednotlivé země používají trochu jinou metodiku. Také ale čínské vakcíny všechny používají metodu mrtvého viru, u které je větší šance, že se jednotlivé šarže budou od sebe lišit. U čínské vakcíny si tak nikdy nemůžete být jistí, co dostanete. Čína sama zveřejňuje data o svých vakcínách jen velmi pomalu. Šéf čínského Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Kao Fu přiznal, že čínské výrobky „nemají příliš vysokou míru ochrany“, i když později tvrdil, že jeho slova byla dezinterpretována.

Problémem čínských vakcín je, že metoda mrtvého viru je celkem stará. Vektorová vakcína, což je například AstraZeneca, je novější a vakcíny mRNA, tedy ty od Pfizeru a Moderny, patří mezi špičkovou technologii, v podstatě nyní poprvé uvedenou do praxe. Čínský vakcinační neúspěch tak ukazuje, že Čína musí svět v některých oblastech stále dohánět.

Pak je tu otázka vzniku viru. V posledních týdnech možnost, že covid unikl z laboratoře, získává čím dál tím více stoupenců. Pokud by se tato teorie potvrdila, byla by to také tvrdá rána pro vnímání Číny jako nastupující mocnosti. Ukázalo by se totiž, že v Číně stále panuje šlendrián a vyhýbání se povinnostem, které by nastupující mocnost neměla tolerovat.

Foto: Týdeník Echo

Včera však dorazila ještě jedna zpráva, která vrhá pochybnost na dlouhodobou budoucnost Číny. Vláda v Pekingu oznámila, že zavádí politiku tří dětí. Nově tak čínské páry budou moci mít až tři potomky. Je to signál, že čínské komunisty začíná velmi trápit demografický vývoj v zemi. Ten je i výsledkem „politiky jednoho dítěte“, kdy zhruba od roku 1980 až do roku 2015 bylo povoleno jen jedno dítě na rodinu (i když existovala řada výjimek). Klesající porodnost a stárnoucí obyvatelstvo vedly k rozšíření politiky na dvě děti. Jenže očekávaný růst porodnosti se nedostavil. Tak Peking zkouší nastartovat „baby boom“ povolením dalšího potomka.

Čína rozhodně není jedinou zemí potýkající se s problémem stárnoucí populace. V roce 2020 se v USA narodilo nejméně dětí od roku 1979 a země zaznamenala nejnižší porodnost v dějinách. Spojené státy však mají jednu velkou výhodu. Stále se tam chce stěhovat řada imigrantů a i přes řadu problémů, které to přináší, země má po staletí vypracovaný systém na jejich asimilaci. Možná tak americký moment na výsluní ještě nekončí.

×

Podobné články