Nejdelší tunel v České republice je v provozu už i pro osobní vlaky
Nejdelší tunel v ČR
NOVÉ
1
Novým tunelem u Plzně, nejdelším v ČR, projel v pátek v 08:20 první zvláštní vlak s cestujícími. Už od čtvrtka odpoledne, kdy provoz v novém jižním čtyřkilometrovém tubusu povolil Drážní úřad, tam mohly jezdit nákladní vlaky. Během dne tam začnou projíždět všechny expresy, rychlíky a spěšné vlaky ve směru z Plzně do Prahy, od soboty pak také v opačném směru na Prahu. Ejpovický tunel je součástí nové tratě z Plzně do Rokycan, která je na III. tranzitním koridoru Praha – Cheb.
Osobní vlaky začnou místem projíždět až 8. prosince, dokdy platí výluka a náhradní dopravu mezi stanicemi Plzeň a Rokycany zajišťují autobusy.
„Zkušební provoz (tratě) je povolen do 31. prosince 2019. Z důvodu náročnosti kontrolního procesu byly kontroly rozloženy do dvou dnů,“ uvedl mluvčí Drážního úřadu Martin Novák. První část v byla úterý 13. listopadu, další část prošla obhlídkou tento čtvrtek. Severní tubus závěrečná kontrolní prohlídka teprve čeká.
Severním tunelem budou podle SŽDC jezdit nákladní vlaky od 7. prosince, o den později pak soupravy s cestujícími a od 9. prosince, tedy ode dne platnosti nového jízdního řádu, všechny vlaky oběma tubusy.
Rychlíky mohou jet tunelem rychlostí 160 kilometrů v hodině, která je v dnešní době na české železnici nejvyšší možná. „Směrově je však trasován pro budoucí vysokorychlostní provoz, takže v něm vlaky budou moci jezdit až 200 kilometrů za hodinu,“ uvedl při první jízdě vlaku s cestujícími Svoboda. Trasy z Plzně do Rokycan by měly zvládnout za 11 minut, dosud ji vlaky jezdily za 20 minut a autobus asi 22 minut. U souprav s naklápěcími skříněmi bude jízdní doba ještě o minutu kratší. Podle šéfa SŽDC Jiřího Svobody modernizace tratě zvýšila také bezpečnost, komfort pro cestující i požadovanou propustnost.
Doba cestování rychlíkem mezi Plzní a Prahou se sníží na hodinu a 20 minut. Budou tak rychlejší než autobusy z Plzně na Prahu-Florenc i z Plzně na pražský Zličín a metrem do centra. Trať mezi Rokycany a Plzní, která se zkrátila o šest kilometrů na 14 km, by mělo podle zástupců obou koncových měst využívat ještě více lidí.
Ražba jižního tubusu tunelu o délce 4150 metrů začala u Kyšic v únoru 2015 a skončila před Plzní v červnu 2016. Na severním tubusu začal pracovat razicí štít v září 2016 a skončil loni v říjnu. Kolejnice v tunelu jsou ve speciálních armovaných panelech, které umožní průjezd záchranářům. Hlavní výhodou pevné jízdní dráhy je vysoká životnost, téměř bezúdržbová konstrukce, nízká výška pro umístění trakce a proti klasickému svršku lepší držení polohy kolejí. Po stranách vedou bezpečnostní chodníky, pod nimiž jsou kabely a suchovod pro případ požáru.
Celkové náklady trati včetně výkupů pozemků, projektů, náročného archeologického průzkumu i víceprací dosáhly 6,783 miliardy korun. Samotná stavba, na níž dá EU 3,52 miliardy Kč, si vyžádala přes pět miliard korun, z toho tunel spolkl necelou polovinu.
Akci, která se začala připravovat v roce 2002, zajišťovaly firmy Metrostav a Subterra. Její dokončení se o téměř zpozdilo kvůli archeologickým nálezům v místech tunelu. Ražbu prováděl 1800tunový razicí stroj německé firmy Herrenknecht s průměrem řezné hlavy téměř deset metrů a délkou stroje 110 metrů.
Na západní části III. koridoru, který je součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T), už jsou hotové části Plzeň – Cheb – státní hranice, Beroun – Zbiroh, Zbiroh – Rokycany, Rokycany – Plzeň a průjezd Plzní. Jako poslední se připravuje nová trasa Beroun – Praha s dvacetikilometrovým berounským tunelem. Cesta z Prahy do Plzně má po dokončení celé trati trvat 45 minut. tunelem. „Zadal jsem SŽDC, aby udělali studii a aby se začal (tunel) projekčně řešit,“ řekl koncem září ČTK ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Lepší varianta než tunel podle něj u Berounky není.
