„Zásah NATO na Krymu povede ke třetí světové válce,“ vyhrožuje Medveděv

Krym je součást Ruska, a to znamená navždy. Takto jednoznačně hovoří o anektovaném poloostrově někdejší ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv. Dodal, že jakýkoliv zásah NATO na Krymu by mohl znamenat vypuknutí třetí světové války. Medveděv se takto ostře vyjádřil před úterním začátkem summitu NATO ve španělském Madridu.

Medveděv mimo jiné reagoval na informaci, že americký prezident Joe Biden plánuje oznámit prodloužení posílené přítomnosti amerických vojáků v Polsku a změny v rozmístění amerických jednotek v několika pobaltských zemích, které schválil před ruskou invazí na Ukrajinu. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla televize NBC News.

Bývalý ruský prezident řekl, že pokud by jakýkoliv členský stát podnikl jakýkoliv krok směrem ke Krymu, považovala by to Moskva za vyhlášení války Rusku, které by vedlo ke třetí světové válce. „Pro nás je Krym součást Ruska. A to znamená, že navždy. Jakýkoliv zásah členské země NATO by znamenal válku proti naší zemi,“ řekl Medveděv serveru Argumenty i Fakty.

„I kdyby to byl jen jeden členský stát, znamenalo by to konflikt s celou Severoatlantickou aliancí. Tedy třetí světovou válku, kompletní katastrofu,“ dodal.

Medveděv podle agentury Reuters rovněž uvedl, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, Rusko posílí své hranice a bude „připraveno na odvetné kroky“. Ty by podle něj mohly zahrnovat i možnost umístění raketových systémů Iskander „na jejich prahu“. V Madridu se budou řešit také švédská a finská přihláška do NATO, které momentálně blokuje Turecko.

Změny v rozmístění amerických vojáků by se mohly dotknout zemí, jako je Litva, Lotyšsko a Estonsko, uvedla NBC. Pokud Biden oznámí nějaké novinky k trvalému rozmístění jednotek v tomto regionu, bude se podle zdrojů NBC News jednat o minimální počet vojáků. Několik stovek by jich mohlo „trvaleji“ zůstat v Polsku. Bílý dům odmítl žádost o komentář.

Rusko anektovalo poloostrov v roce 2014 a postupně nad ním upevňuje svoji kontrolu. Ukrajina a většina ostatních zemí světa anexi neuznává.

Medveděv nástrojem propagandy

Medveděv se od začátku války opakovaně vyjádřil k situaci ohledně invaze. Koncem května například kritizoval sankce Evropské unie proti Rusku, které podle něj měly poškodit obyčejné Rusy. Medveděv tvrdil, že cílem opatření mířících na ruskou ropu a plyn je přimět ruskou vládu zavést rozpočtové škrty. „Embargo na nákup ruského plynu a ropy? Totéž: snížit příjmy do rozpočtu a přinutit stát přestat plnit sociální závazky jako například zvýšit platby v souladu s inflací,“ uvádí Medveděv.

„Oni nás nenávidí! Základem těchto rozhodnutí je nenávist vůči Rusku, vůči Rusům a všem obyvatelům Ruska,“ řekl tehdy Medveděv.

Už v březnu Medveděv tvrdil, že takzvanou „speciální operaci“, jak Moskva invazi na Ukrajinu označuje, vymyslel sám Putin. Podle Medveděva celou operaci naplánovalo vrchní velitelství, v jehož čele je sám prezident Putin. „Operace probíhá podle plánu, který byl připraven a schválen vrchním velitelstvím. Proto to dál hodnotit nebudu,“ řekl Medveděv v březnu, kdy už ale bylo zjevné, že Rusku nevyšla jeho plánovaná taktika bleskové války. „Speciální operace“ se podle něj uskutečnila proto, že Ruská federace usoudila, že svých cílů není schopna dosáhnout diplomaticky.

Medveděv pak odsoudil ty Rusy, kteří se vyslovili proti invazi, ale přitom zůstali v Rusku. „Můžete být nespokojeni s některými rozhodnutími úřadů, kritizovat úřady, to je normální. Ale nemůžete se v tak těžké situaci postavit proti státu, protože to je zrada,“ řekl.