Důvody krachu summitu – podmínka solidarity i „díra“ po Británii, píše západní tisk
EVROPSKÝ ROZPOČET
Rozpory ohledně budoucího rozpočtu Evropské unie jsou zatím příliš hluboké a k řešení se státy posunuly jen o centimetry. Páteční krach summitu, kde se o finančním rámci jednalo, se dal proto předpokládat. Ve sporu o celkovou výši rozpočtu jde ale o mnohem více než jen o peníze, ale i podmínku dodržování pravidel právního státu či principu solidarity, napsala v komentářích německá a rakouská média. Podobně podle britských a francouzských médií summit prokázal hluboké rozpory mezi jednotlivými členy.
Jednou z klíčových záležitostí podle německých a rakouských médií je to, aby se podařilo prosadit zásadu, podle níž nebudou moci dostávat dotace ty země, které budou porušovat pravidla právního státu. „Ve sporu mezi spořivými plátci a ruku natahujícími příjemci nejde jen o peníze, má hlubší kořeny,“ konstatuje ve svém komentáři německá stanice Deutsche Welle. Poukazuje přitom hlavně na to, že problémem není celková částka, ale struktura rozpočtu a také to, že některé státy neberou vážně princip solidarity a sdílených hodnot.
Podobně to vidí i komentátor Süddeutsche Zeitung Matthias Kolb, který svému textu dal titulek „Kdo chce peníze, musí dodržovat pravidla“. Podle něj by EU měla využít rozpočet jako motivační faktor. Když bude hrozit, že stát přijde kvůli svým kontroverzním krokům o miliardy, budou se vlády chovat uváženěji, jelikož budou muset voliče upozornit na to, že některá rozhodnutí mohou mít velice nepříjemné důsledky.
Roztříštěnost a brexitový výpadek
Mělo jít o velké evropské setkání a obnovu evropského projektu po brexitu, o novou mobilizaci a potvrzení schopnosti udržet si pozici na světové scéně. Místo toho ale vyvstal rozkol a projevila se naprostá neschopnost dohodnout se na rozpočtu Evropské unie, napsal k mimořádnému summitu EU francouzský deník Le Monde. Francouzský list Le Point nezdar označil za kruté zpochybnění smyslu Evropské unie. „Prokazuje se, že se její ambice neshodují s možnostmi,“ napsal autor článku.
Podle komentátora listu Der Tagesspiegel je výsledek ukázkou dopadů vystoupení Velké Británie z EU. „Summit drasticky ukázal, že brexit má kruté důsledky i pro země, které v EU zůstávají. V kase chybí zhruba 75 miliard eur,“ napsal Albrecht Meier.
Jak píše Le Monde, otázka rozpočtu na období 2021-2027 zcela chyběla v evropské kampani a řešila se v době, kdy už byly rozděleny nejvyšší unijní posty a občané se vrátili ke svým záležitostem. A náhle je tu roztržka a propast mezi tisíckrát proklamovanými ambicemi a peněženkami členských států. Takže předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi nezbylo než omluvně konstatovat: „Jak říkala má babička, kdo se o nic nepokusí, ničeho nedosáhne“. Server belgického listu La Libre napsal, že se Evropa postupně dál tříští a že jejím politikům nestačilo ani 28 hodin, aby se dohodli na rozpočtu.
Britský The Guardian připomíná, že se lídři EU snažili zaplnit výpadek v rozpočtových příjmech po vystoupení Británie, ale ukázalo se, že jsou hluboce rozdělení. Summit podle listu zkrachoval, když hlavní přispěvatelé v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou odmítli návrh, který by pro tuto skupinu znamenal zvýšení plateb.
Ekonomický list Financial Times konstatoval, že se při debatě o financování EU projevily hluboké rozpory mezi spořivými a chudými. Podle listu mohou průtahy kolem rozpočtu narušit programy EU začátkem příštího roku a zkomplikovat letošní legislativní ambice Evropské komise. Debata se zadrhla, když největší přispěvatelé na sebe měli vzít větší zátěž a příjemci kývnout na zúžené výdajové programy například na regionální rozvoj.