ČNB rezignovala na krocení inflace. Příjmy lidí bude požírat i příští rok a 2x rychleji

Česká národní banka po svém prvním zasedání v novém složení přiznala, že příští rok se bude zdražovat dvakrát rychleji, než čekala. Původní odhad ČNB očekával růst spotřebitelských cen pro příští rok o 4,1 procenta, v nově zveřejněné prognóze ale vzrostl na 9,5 procenta. Letos inflace podle nového odhadu vystoupá na průměrných 16,5 procenta. Pro příjmy lidí by to znamenalo v tomto a příštím roce propad životní úrovně o 26 procent. Bankovní rada přitom dnes nijak nezasáhla a nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.

Nový guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady upozornil, že letošních 16,5 procenta je průměr za celý rok a že do konce roku ještě inflace nabere tempo a bude činit 20 procent.

Bankovní rada přitom dnes na krocení inflace rezignovala a ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro zachování úrokových sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady, dva hlasovali pro zvýšení sazeb o jeden procentní bod.

Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Aleš Michl inflaci přitom označil za největší problém českého hospodářství. Je téměř jisté, že meziroční růst cen do konce roku dosáhne 20 procent, uvedl guvernér v předmluvě ke Zprávě o měnové stabilitě. To už ale podle něj v tuto chvíli centrální banka ovlivnit nemůže. „Nacházíme se v období extrémní nejistoty. Válka na Ukrajině a s ní spojené rostoucí ceny energií mohou inflaci dále přiživit,“ dodal.

Nová prognóza ČNB

Dnešní rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. V jejím základním scénáři je kvůli výjimečně vysoké míře nejistoty horizont měnové politiky posunut do období 18 až 24 měsíců. Bankovní rada podle Michla diskutovala i o dalších scénářích.

Analytik Marek: Alibistický krok

Změna horizontu měnové politiky je pro další směřování měnové politiky zásadní, uvedl analytik Deloitte David Marek. Dosud podle něj ČNB pracovala s horizontem působení měnové politiky v rozmezí 12 až 18 měsíců. Jeho posun na 18 až 24 měsíců vyznívá podle Marka jako alibistický krok, který má pomoci obhájit konec zvyšování úrokových sazeb.

Bankovní rada bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka by v dnešní situaci pravděpodobně dostala na stůl silně jestřábí prognózu a hlasovala by o dalším výrazném zvýšení úrokových sazeb minimálně o 0,75 bodu, uvedl analytik ČSOB Jan Bureš. Obměněná Michlova bankovní rada se podle něj zatím profiluje vzhledem k sazbám velmi opatrně, a to včetně nových členů.

Kovanda: Podle expertů Deutsche Bank je to chyba

Podle expertů Deutsche Bank, největší německé banky, je dnešní rozhodnutí chybou české centrální banky, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Experti Deutsche Bank míní, že aby ČNB chybu napravila a nedošlo k výraznějšímu oslabování koruny, bude muset tuzemská centrální banka zvýšit základní úrok hned v září, na svém dalším měnověpolitickém zasedání, a to rovnou o 0,5 procentního bodu,“ uvedl Kovanda. Dodal, že koruna zatím na rozhodnutí ČNB dnes bezprostředně nijak výrazně nereagovala. ČNB intervenuje a je stále připravena intervenovat za její silnější úroveň.