Slovenskem cvičí emoce

Po týdnu, který uplynul od zprávy o vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, je na čase konstatovat jakousi celkovou nepochopitelnost toho, co na Slovensku kauza Kuciak spustila. 

V pátek se konaly masové protestní pochody proti oligarchickému pojetí vlády, v sobotu byl pohřeb, v neděli prezident republiky Andrej Kiska načrtl dva možné scénáře: zásadní rekonstrukci vlády nebo předčasné volby. Premiér Robert Fico je prý z prezidentových vývodů v šoku. Přitom ale nadále netušíme to zásadní: jak vražda souvisela s kalábrijskou mafií ’Ndrangheta, o jejímž průniku do slovenského státního aparátu a přímo do strany Smer – sociálná demokracia měl Kuciak v počítači rozepsaný obsáhlý text. 

Nepochopitelný byl hned začátku výstup premiéra Roberta Fica na tiskovce s vysázenými paklíky v hodnotě jednoho milionu eur (limit na hotovostní platby mezi fyzickými nepodnikajícími osobami činí na Slovensku 15 tisíc eur). Tohle nedělá člověk s čistým svědomím, ale vládce, který si uvědomuje přinejmenším to, jaký rozvrat panuje v zemi po jeho dekádě. 

Nepochopitelně se chovala i opozice, když vystartovala s požadavkem, aby odstoupil ministr vnitra Robert Kaliňák. Jistě, Kaliňák je místopředseda Smeru a Ficova pravá ruka, premiéra by jeho pád oslabil, jenže pokud mají za dvojnásobnou vraždu padat hlavy ve vysoké politice, bylo by bývalo jedině logické volat po odchodu premiéra. Pod něho přece spadali, na Ficově Úřadu vlády pracovali Mária Trošková a Viliam Jasaň, kteří pro blízké vazby na italského podnikatele s tušeným členstvím v ’Ndranghetě odstoupili z funkcí. To se stratégům opozice v prvních dnech potenciál vraždy ještě nezdál dost silný na to, aby mohla žádat Ficovu hlavu? Řekla si, že by se prolité krve dalo využít aspoň k dosažení dílčího mocenského cíle? Působilo to přízemně a vykalkulovaně.

Nepochopitelnými slovy pak celý týden včera uzavřel prezident Kiska: „Aj keby sa ukázal byť motív vraždy dvoch mladých ĺudí akýkoĺvek, aj keby bol hoci aj nejaký náhodný, veĺké množstvo ĺudí je presvedčených, že táto tragédia v mnohom odráža všeobecnú slovenskú realitu.“ Citovaná pasáž předcházela už zmiňovanému návrhu na rekonstrukci vlády nebo na předčasné volby. Objektivně tedy prezident národu sdělil, že na reálném motivu vraždy přestává záležet, neboť kritická masa občanů mezitím pojala podezření. Že pocity těchto zneklidněných občanů jsou víc než skutečnost pro případ, že by se skutečnost s pocity nekryla. Pokud má porozumění pro takový právní a civilizační nihilismus i muž, který ve slovenské exekutivě reprezentuje to lepší, bude na tom Slovensko asi opravdu špatně. 

Bylo by zlé, kdyby eventuální politické pozadí vraždy zůstalo vědomě nevyšetřeno. Ale zatím je faktem „jen“ vražda. Tragický osud snoubenců by nás měl dojímat v celé své hrůze, ne podle toho, do jaké míry bude vrah odpovídat představě kolektivu.