Mezera v Ústavě? Skoro nikde v Evropě by vláda bez důvěry rozhodovat nemohla
Vyjednávání o vládě
NOVÉ
Jan Zatorsky
Staronový prezident prezident Miloš Zeman už avizoval, že po své výhře nechá premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO) dostatek času na to, aby pro nově složenou vládu našel dostatečnou podporu. Vláda bez důvěry by tak mohla vládnout i několik měsíců. Česká republika je v tomto výjimečná, skoro jinde v Evropě by něco takového možné nebylo.
„Protože jsem byl znovu zvolen prezidentem, nevím, proč bych měl vydírat Andrej Babiše krátkých časem na vyjednávání podpory vlády,“ řekl Zeman v sobotu na tiskové konferenci. Současně potvrdil, že platí podmínka, že mu Babiš musí pro svoji vládu donést podporu 101 hlasů poslanců.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Česká Ústava přitom nemá žádný časový termín pro to, jak dlouho by měl premiér vládu skládat a hledat pro ni podporu. Pokud by volbu vyhrál Zeman, mohl by Babiš hledat pro svoji vládu podporu velmi dlouho. Z historie víme, že vládnout v demisi je možné i půl roku – přibližně tak dlouho vládl například premiér Jiří Rusnok. Mirek Topolánek mezi svými dvěma pokusy o sestavení vládního kabinetu vládl v demisi čtyři měsíce.
Nešťastná česká Ústava
Za nešťastné označuje Ústavou nastavená pravidla týkající se nově nastupující vlády Vít Hloušek, vedoucí Mezinárodního institutu politických studií v Brně. „Bylo by lépe, aby vládla vláda z minulého volebního období. Takto je to ostatně v některých západoevropských zemích nastaveno,“ uvedl pro Echo24 s tím, že by se kvůli tomu musel buď upravit příslušný článek ústavy, nebo rozvíjet některé ústavní zvyklosti, které u nás už byly.
Česko není v tomto směru osamoceno. Podobně je Ústava napsaná například na Slovensku. „Česká republika úplně unikátní není, analogická situace by mohla nastat na Slovensku, kde se to ale doposud nestalo, protože vlády byly po volbách sestaveny, byť ne vždy po jednoduchých vyjednáváních tak, že důvěru získaly,“ uvedl pro server Echo24 Jakub Šedo z Masarykovy univerzity.
Český postup, tedy nejprve jmenování vlády a až pak rozhodnutí o důvěře, je podobný spíše zemím s takzvaným negativním parlamentarismem, jako je to například v Dánsku. „V nich není požadováno, aby vláda žádala o důvěru, ale vládě může být po jejím jmenování vyslovena nedůvěra. Jednání o vládě jsou proto po volbách vedena tak, aby tato situace nenastala a vláda se buď opírala o většinu, nebo byla alespoň tolerována dostatečným počtem stran,“ dodal Šedo.
Co má a nemá dělat vláda bez důvěry?
Jenže na rozdíl od Česka v těchto zemích vláda bez důvěry nemůže dělat žádné významné kroky. To je přesně Babišově menšinové vládě, která nyní vládne v demisi, vyčítáno. Vláda udělala například velké personální změny v řadě resortů. Naposledy v pátek, kdy ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch odvolal ředitelku Nemocnice Na Bulovce.
„Procedura by v těchto zemích probíhala tak, že po jmenování vlády by bylo vyvoláno hlasování o nedůvěře a pokud by bylo úspěšné, vláda by padla a byla jmenována nová. Stávající vláda by vládla v demisi, přičemž například dánská ústava výslovně stanovuje, že ministři po vyslovení nedůvěry smí činit jen akty nezbytně nutné pro chod jejich ministerstev,“ dodal Šedo.
Podle něj tak není Česká ústava napsaná špatně, jen je procedurálně příliš komplikovaná. „ Problém je spíše s nedodržováním „ducha ústavy“, kdy hrozí, že prezident bude s odkazem na to, že ústava nestanovuje přesné termíny, otálet se jmenováním nové vlády a nechá dlouhou dobu vládnout vládu v demisi,“ dodal s odkazem právě na Rusnokovu či Topolánkovu vládu.
Systémy jsou v Evropě různé a podle odborníků rozhodně žádný nepřevažuje. Například v Belgii nebo Nizozemí prezident pověří osobu vyjednáváním o vládě, premiérem ho ale jmenuje až ve chvíli, kdy má jasnou podporu. „Zjednodušeně to vypadá následovně. Panovník nejprve pověří osobu, která konzultuje vytvoření vlády – takzvaný informateur – a teprve, když se rýsuje jasná dohoda a většinová vláda, je jmenován nový ministerský předseda, který pak celá proces dokončí a provede kabinet hlasováním o důvěře,“ vysvětlil Hloušek.
V řadě evropských zemí je ale premiér i jeho ministři jmenováni až poté, kdy vláda získá důvěru. Tak je to například ve Španělsku. Nebo hlasování o důvěře neprobíhá vůbec.
