Trh s hypotékami je nejslabší za posledních pět let. Bytové krizi nepomáhají kroky ČNB
Sazby hypoték
Nové
Foto: Petr Podaný
Ani v letošním roce se zájemci o koupi bytu nedočkají příznivějších podmínek, očekává se totiž další zdražování hypoték. Jasným vzkazem bylo i hlasování České národní banky (ČNB) o navýšení úrokových sazeb, které překvapilo mnohé analytiky i ekonomy. Loni přitom poskytly banky klientům pouhých 75 tisíc hypotečních úvěrů za 175,6 miliardy korun, což bylo o skoro 22 tisíc hypoték a 35 miliard korun méně než v roce 2018.
Další navýšení sazeb, ke kterému se centrální banka odhodlala v letošním roce jako jediná na světě, tak povede s největší pravděpodobností jak ke zdražení úvěrů, tak právě hypoték. Česká národní banka navíc v minulosti trh sešněrovala regulacemi, se kterými se banky potýkají do dneška. „Na trh hypoték má v současnosti mnohem velký vliv regulace úvěrů, které jsou dnes mnohem méně dostupné rizikovějším klientům, než výše sazeb. Trh s hypotékami je tak nejslabší za posledních pět let. Naopak to paradoxně vede k tomu, že se banky o solventnější klienty perou a sazby u hypotečních úvěrů dokonce klesají,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.
Banky se však o klienty perou už od loňského roku, zejména kvůli klesajícímu zájmu z důvodu vysokých cen nemovitostí. Ty dělají problémy zejména ve městech, kdy si mladí lidé nemohou dovolit pořídit si vlastní bydlení a musejí se spokojit s pronájmy. Ceny bytů by však letos mohly konečně klesnout.
„Růst úrokových sazeb v ekonomice se projeví na úvěrech. Zatímco v roce 2019 průměrná úroková sazba na hypotékách klesala, v letošním roce lze očekávat změnu trendu. To by mohlo pomoci snížit růst cen nemovitostí. Rostoucí úroky budou motivovat lidi k omezení spotřeby, to bude mít negativní vliv na ekonomický růst. Ten již v tuto chvíli není nijak závratně vysoký a jeho akceleraci nemůžeme očekávat,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Chování bank z přelomu letošního roku však ukázalo, že úroky budou růst u hypoték i nadále. V prosinci zlevnila u hypoték pouze Sberbank, ostatní banky však naopak sazby zvyšovaly. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka však zvýšení sazeb od centrální banky nebude na trhu hypoték nijak dramatické. „Sazby úrokových swapů se splatností 2 roky a více jsou i po zvýšení sazeb ČNB níže, než byly na začátku tohoto roku,“ řekl pro Echo24 David Marek.
Centrální banka však kromě zvyšování sazeb má i další nástroje, jak tvrdě regulovat hypotéky. Může za to zákon o ČNB, který prosazuje ministerstvo financí. Pokud by předloha byla schválena, mohla by centrální banka regulovat hypoteční trh podle svých pravidel. Dosud se tak dělo na základě doporučení, které banky následovaly.
Zákon už v meziresortním řízení negativně připomínkovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Omezení hypotečních úvěrů vytěsní z trhu hypoték především mladé rodiny s nízkým příjmem na začátku pracovní dráhy. Omezení hypotečních úvěrů současně povede k dalšímu zvýšení poptávky po pronájmech a růstu cen nájmů. Z demografického pohledu hrozí riziko odkládání rodičovství ve snaze dosáhnout před založením rodiny zvýšení příjmu na úrovně kompatibilní se zákonem nastavenými ukazateli,“ uvedla v materiálu Zamrazilová.
Ta také napadla argumentaci ministerstva financí odvolávající se na některé centrální banky jiných států, které začaly využívat „širokou škálu nových, tzv. nekonvenčních, měnověpolitických nástrojů“.
Podle Zamrazilové jsou však výsledky změn v oblasti měnové politiky v posledním desetiletí nejasné. „Nemá smysl je slepě kopírovat do zákonné úpravy o domácí centrální bance. Dle názoru Národní rozpočtové rady přinášejí tyto nástroje z dlouhodobého pohledu do reálné ekonomiky i finančního systému mnoho rizik. Navíc i ČNB provedla vlastní měnověpolitický experiment, jehož celkové dopady nelze aktuálně zhodnotit,“ uvedla Zamrazilová.
Echo24
