Tvůrce periodické tabulky Mendělejev byl špion, tvrdí šéf ruské rozvědky

Geniální tvůrce periodické tabulky prvků, chemik Dmitrij Mendělejev, kterému v Rusku mimo jiné připisují také stanovení správného poměru lihu a vody ve vodce, byl prý „jedním z nejproslulejších ruských špiónů“ v 19. století. Prohlašuje to nynější šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin. Takové tvrzení ale historici podle serveru Newsru.com vyvrátili již před lety.

Naryškin v časopise Istorik v rozhovoru o století ruské špionáže vyjmenoval „několik nejznámějších jmen“ špehů v carských službách. „Byl to první předseda Imperátorské ruské historické společnosti kníže Pjotr Vjazemskij, chemik Dmitrij Mendělejev, zeměpisec a badatel Nikolaj Prževalskij a samozřejmě literát a diplomat Alexandr Gribojedov. Všichni – někdo více, někdo méně – se věnovali vyzvědačství, politické a vojenské rozvědce,“ prohlásil šéf SVR. „Vědecko-technickou špionáží“ se podle něj zabývali už členové poselstva cara Petra I. při cestě do Evropy na konci 17. století.

Newsru.com připomněl, že v 90. letech vyšly šestidílné dějiny ruské rozvědky od „kolektivu veteránů a stávajících pracovníků SVR se zkušenostmi z operací v cizině“. Jedna z kapitol byla o Mendělejevově stopě v dějinách rozvědky: chemik podle autorů během cesty do Ameriky a Francie získal tajné údaje o americkém kerosinu a bezdýmném střelném prachu. Vzápětí ale tato tvrzení podrobil kritice ředitel Mendělejevova muzea Dmitrij Sergejev, sám doktor chemických věd.

V časopise Ruské akademie věd poukázal na neexistenci sebemenších důkazů o údajném Mendělejevově vyzvědačství v Americe, vědec podle něj využíval pouze oficiální zdroje a údaje poskytnuté americkými naftaři. SVR si podle něj sepsala své dějiny v „uměleckém žánru“.

Historik nevyloučil, že s Mendělejevovou cestou mohly souviset i nějaké „delikátní záležitosti“. Pokyny ohledně cesty, které se dochovaly v archivu válečného námořnictva, totiž zmiňují i „důvěrné dopisy“ pro vyslance a agenty v Paříži, Berlíně a Londýně, byť sama cesta má být oficiálně „čistě vědeckou“.