Muskův nákup Twitteru zvyšuje Trumpovu šanci na znovuzvolení

Elon Musk, nejbohatší člověk planety, coby nový majitel Twitteru přikročil k opravdu masivnímu propouštění. Stávající i propuštění zaměstnanci si tak kladou otázku, zda bude platforma moci vůbec běžně fungovat, například co se moderace obsahu týče. První test přichází nyní. Spojené státy totiž už zítra čekají volby do Kongresu.

Ve čtvrtek a v pátek Musk propustil více než polovinu zaměstnanců Twitteru. I když některé z nich až moc zbrkle – nyní žadoní o jejich návrat. Produktové a vývojářské oddělení přišlo o více než 50 procent pracovní síly, oddělení zodpovědná za komunikaci, marketing či dodržování zásad lidských práv a diverzity pak podle informací agentury Bloomberg ztratila takřka všechny své zaměstnance a byla prakticky kompletně vymýcena.

Propouštění probíhá poměrně nevybíravým způsobem. Zaměstnanci se dozvídají, zda „přežili“, nebo ne, na základě toho, zda jim e-mailová zpráva s danou informací dorazí do firemní schránky, nebo do schránky soukromé.

Vyvstávají tak právě otázky, zda bude Twitter při dramaticky poníženém počtu personálu schopen udržet celosvětovou diskusní a komunikační platformu v mezích určitých zásad, které si platforma dosud vytyčovala jak v rámci politické, tak společenské konverzace.

Už nyní by navíc měl mít každý uživatel Twitteru nově možnost zakoupit si za osm dolarů měsíčně ověření své totožnosti „Twitter Blue“. Dosud si tuto „modrou visačku“ mohli nárokovat především prominentní uživatelé platformy, za něž by se mohl někdo jiný falešně vydávat – šlo například o politiky, umělce, přední novináře nebo celebrity. Ti ji však získali teprve na základě schvalovacího procesu. Pokud si ji bude nyní moci koupit kdokoli, panuje obava, že ztratí svůj význam coby doložka určité legitimity. Každý, kdo zaplatí, se bude moci se zdáním legitimity vydávat třeba ze jinou osobu, nebo dokonce úřad.

Musk rozsáhlé propouštění zdůvodňuje zejména finančními důvody. Prý při dosavadním personálním zajištění platforma prodělávala čtyři miliony dolarů denně. V důsledku Muskova převzetí platformy a oznámení jeho záměrů s ní však svoji inzerci z Twitteru alespoň dočasně stahují velké společnosti typu Audi nebo Pfizer.

Před Muskovým nákupem ovládaly zhruba pět procent Twitteru saúdské petrodolary. Saúdská Arábie zrovna nepatří mezi režimy, jež se zasazují za svobodu slova. Je to mnohem spíše režim, jenž novináře likviduje. To ale zmíněné korporace ke stažení inzerce nepřimělo.

Ve skutečnosti totiž evidentně vadí něco jiného. Například letos v květnu se Musk nechal slyšet, že regulace Twitteru je nastavena tak, že favorizuje levicové vidění světa. Uvedené velké společnosti a korporace se tak podle něj nyní ocitají pod tlakem aktivistů, kteří se obávají vyváženější twitterové diskuse – diskuse v duchu zásad skutečné svobody slova a projevu.

Mnozí představitelé Republikánské strany před Muskovým nákupem Twitteru naznačovali, že pokud ve volbách tento týden ovládnou Kongres, zahájí prošetřování Twitteru, jejž viní z cenzurování.

Minimálně v tomto se tedy nový majitel Twitteru i republikáni shodují – sociální síť má značné rezervy v naplňování principů svobody slova. Z pošlapávání těchto principů viní síť samozřejmě také sám exprezident Donald Trump. Ten z ní byl vypuzen po svém „útoku na Kapitol“ ze začátku loňského roku. Podle Twitteru porušil zásady sítě. Trumpovi příznivci však za tím spatřují politické spiknutí liberálně-progresivních exponentů Silicon Valley a Demokratické strany. Není tajemstvím, že z pohledu celé řady amerických IT miliardářů, jako jsou zakladatelé Googlu nebo právě Twitteru, představuje Trump zosobnění toho nejhoršího, co mohlo Ameriku potkat.

Musk však do liberálně-progresivních kruhů nepatří. V minulosti spoluzakládal platební síť PayPal společně s Peterem Thielem, jenž je otevřeným podporovatelem Trumpa a kritikem liberálně-progresivních proudů nejen v Silicon Valley.

Není náhodou, že vlivná demokratická senátorka Elizabeth Warrenová hlásá, že Muskův nákup Twitteru je nebezpečím pro demokracii. Myslí tím pochopitelně liberálně-progresivní demokracii. Obává se zjevně i toho, že Muskův „deal“ je začátkem Trumpova návratu na síť.

Trump ovšem návrat nejprve vylučoval. Jako obchodník dobře ví, že se svými desítkami milionů sledujících a rozruchem, který umí vyrábět, je pro sociální síť velice cenným aktivem. Neprodá sám sebe pod cenou. Navíc aby se vrátil on, „stabilní génius“, bude třeba, aby Twitter učinil ještě nějaké to vstřícné gesto. „Stabilní géniové“ se přece nikam nevlamují. Těch se jiní doprošují.

Nakonec však bude pro Trumpa potenciál, který mu může Twitter, a vlastně jen Twitter, nabídnout, až příliš lákavý. Zvláště pokud opravdu bude v roce 2024 usilovat o své znovuzvolení americkým prezidentem. Ale i kdyby ne, Twitter může Trumpovi poskytnout celosvětově sledované pódium, z něhož bude torpédovat již nyní značně nepopulární Bidenovu administrativu, a hlavně jejího samotného šéfa, jemuž Trump, jak známo, vlastně neřekne jinak než „Sleepy Joe“.

Sečteno, podtrženo, Muskův nákup Twitteru prostě zvyšuje Trumpovy šance na návrat do Bílého domu. Nelze tvrdit, že je to naprostý „game-changer“. Zároveň „deal“ nelze bagatelizovat. Vždyť Trump v Bílém domě může razantně pozměnit současný vztah americké administrativy k Rusku, nebo dokonce k NATO. V tomto kontextu se pak Muskův nákup Twitteru zprostředkovaně týká dokonce i bezpečnostních zájmů České republiky. Je třeba bedlivě sledovat, co se teď bude dít dále.