Co kdyby se potomci Josefa Čapka rozhodli, že jeho Povídání o pejskovi a kočičce nevyhovuje současným moresům, a ohlásili, že zastavují jeho publikaci? Do toho by Aukro oznámilo, že zakazuje prodej starších výtisků. Objevila by se vlna pobouření? Nebo by všichni pokrčili rameny, že je to rozhodnutí Čapkových dědiců? Něco podobného se totiž stalo ve Spojených státech.
Theodor Geisel, známější pod svým pseudonymem Dr. Seuss, patří mezi nejoblíbenější a nejznámější americké autory pro děti. Za svůj život napsal a ilustroval přes 60 dětských knížek. V úterý Dr. Seuss Enterprises, společnost, která se stará o Geiselův odkaz (zemřel v roce 1991), oznámila, že po konzultaci s panelem expertů stahuje z publikace šest jeho knih a přestane na ně udělovat licence. Prý „zobrazují lidi způsobem, který je bolestivý a urážlivý“, navíc některé ilustrace jsou necitlivé a rasistické.
Na celé kauze především zarazí rychlost, se kterou se pár neškodných knih najednou octilo na seznamu zakázaných knih, bez toho, aniž by proběhla větší diskuse. V pondělí se jednalo o normální knihy pro malé děti, v úterý byla zakázaná jejich publikace na doporučení pár neznámých expertů. Také v úterý prezident Joe Biden opomněl zmínit Dr. Seusse ve svém projevu při příležitosti dne „Čteme napříč Amerikou“. Jde o projekt, který má podpořit dětskou gramotnost. Se Seussem je přitom úzce spojen, připadá totiž na den jeho narození. Nakonec aukční web eBay ve čtvrtek ohlásil, že zakazuje prodej oněch šesti proskribovaných knih.
Přitom je občas těžké určit, čím se vlastně díla provinila. Jak píše třeba Ross Douthat v New York Times, je v nich opravdu těžké najít části, které jsou problematické. Jedinou, u které se dá rozhodnutí jakž takž pochopit, je kniha z roku 1950 If I Ran the Zoo (Pokud bych řídil zoo), která obsahuje rasově stereotypní obrázky, například černochů s velkými masitými pysky. Další zrušenou knihou je Beyond Zebra! (volně přeloženo O tom, co je za zebrou!) z roku 1955, kde byl za nepřístupný označen obrázek arabsky vypadajícího člověka, který jede na zvířeti připomínajícím velblouda. Stažena byla i první Seussova kniha pro děti And to Think That I Saw It on Mulberry Street (A myslím si, že jsem to viděl na Mulberry Street) z roku 1937. Tam zas byla za nepřípustnou nejspíše shledána stereotypní ilustrace Číňana, který má šikmé oči, kuželový klobouk a jí rýži hůlkami. McElligot’s Pool (McElligotova tůně) z roku 1947 se ocitl na černém seznamu kvůli použití výrazu Eskymák, který je dnes některými považovaný za hanlivý. Cenzurované ještě byla Scrambled Eggs Super! (Skvělá míchaná vajíčka!) z roku 1953 a The Cat’s Quizzer (něco jako Kočičí kvíz) z roku 1976. První, jelikož zobrazuje Inuity v tradičních kožešinách, a druhá, protože je v ní obrázek Japonce v kuželovém klobouku.
Také je potřeba dodat, že Dr. Seuss rozhodně není člověk, který měl z dnešního pohledu nějak problematickou minulost. Na rozdíl třeba od Rudyarda Kiplinga, který byl přesvědčený imperialista. Seuss byl celoživotní liberální demokrat, který podporoval Franklina Roosevelta, ostře kritizoval fašismus a zastával se komunistů, kteří byli v USA na začátku studené války vyloučeni ze slušné společnosti. Je těžké uvěřit, že takový člověk by kreslil úmyslně rasistické obrázky. Naopak – jestli ho někdo do pondělí považoval za problematického, byla to pravice. Například jeho kniha The Lorax z 1971 o kouzelném tvoru Loraxovi, jehož les zničí industrializace, je celkem nezakrytou ekopropagandou.
Dr. Seusse je tak potřeba vnímat v kontextu jeho doby a kauza spíše ukazuje, kam se posunulo dnešní myšlení. Logickým řešením by bylo obrázky poupravit tak, aby dnes nikoho neurážely. To bylo něco, s čímž Seuss neměl problém, sám svá díla v pozdějších vydáních poupravoval. To se však nestalo.
Obhájci kroku uvádí v podstatě dva důvody. První je, že Seussovi dědicové jako majitelé copyrightu s jeho dílem můžou nakládat, jak chtějí. Za druhé upozorňují, že stažené knihy stejně nikdy nepatřily mezi Seussovy nejznámější a nejprodávanější.
Jenže přece jenom knihy Dr. Seusse se staly americkým kulturním dědictvím. Stejně jako by nás znepokojilo, kdyby majitel strhl památkově chráněný dům, mělo by nás znepokojovat rozhodnutí z pochybných důvodů stáhnout několik knih, z nichž některé mohou být mírné urážlivé, neboť se změnila doba.
Co se týče údajné nevýznamnosti, většinou ti, kteří vyznávají absolutní svobodu slova, tvrdí, že je potřeba ji hájit i v nevýznamných a extrémních případech, protože jinak se pod palbou ocitne i v důležitějších kauzách.
Což už se děje. V roce 2019 vyšla obsáhlá studie díla Dr. Seusse, jejíž závěr je beznadějně rasistický. Autoři prošli 50 knih od Dr. Seusse a dospěli k závěru, že z „2240 identifikovaných lidských postav“ pouze 45 neboli 2 % jsou „lidé barvy“. Z těchto 45 postav 43 „vykazovalo chování a vzhled, který se shoduje se škodlivými a orientalistickými stereotypy“.
Za rasistickou byla dokonce označena kniha The Sneetches z roku 1953. V ní vystupují ptáci Sneetches. Část z nich má hvězdu na břiše a šikanuje ty, kteří hvězdu nemají. Když se objeví přístroj, který dokáže hvězdu z břicha odstranit, ale ji na něm i vytvořit, vede to k chaosu a následnému prozření. Sneetches se rozhodnou, že diskriminovat na základě toho, jestli někdo má hvězdu na břiše, je špatně. Zdá se, že kniha jasně učí děti toleranci a antirasismu. Autoři studie to zpochybňují. „Toto poselství o ,toleranci‘ se nezabývá strukturální nerovnováhou sil. Nezabývá se myšlenkou, že historické narativy ovlivňují současné mocenské struktury. A místo toho, aby příběh povzbudil mladé čtenáře, aby uznali a přijali opatření proti nespravedlnosti, příběh podporuje rasově neutrální přístup,“ stěžují si.
Kauza ale hlavně ukazuje, že cenzura v dnešním západním světě se přesunuje od státu k soukromým společnostem. Pár firem, pokud chtějí, mohou vyřadit téměř jakékoliv zboží z oběhu. Po ohlášení eBaye, že zakáže prodej těchto knih, se čekalo, jak se zachová Amazon, přes který se dnes prodává zhruba polovina všech knih v USA. Společnost stále povoluje prodej těchto knih, ale ani Amazonu není cenzura cizí. Například se bez vysvětlení rozhodl přestat prodávat knihu katolického intelektuála Ryana Andersona When Harry Became Sally (Když se z Harryho stala Sally), ve které kritizuje dnešní transgender hnutí.
K dnešní de facto cenzuře stačí rozhodnutí pár mocných firem, které lehce podlehnou tlaku progresivních aktivistů. Pokud se problematickým stal liberální autor veselých knížek pro nejmenší děti, na černé listině se už může ocitnout opravdu kdokoliv.
00:08
