Zeman jde tvrdě do Sputniku. Zelenou mu může dát jen Blatný, ale ten čeká na Brusel

Prezident ČR Miloš Zeman hledá cesty, jak co nejrychleji dostat ruskou vakcínu Sputnik V do ostrého provozu. Dle svých slov by mu pro její používání stačila certifikace tuzemského Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Dodal, že ústav by „neměl být líný a certifikaci provést“. SÚKL ale může pouze vydat stanovisko, výjimku pro použití neregistrovaného přípravku může udělit ministerstvo zdravotnictví. Šéf resortu Jan Blatný (za ANO) nicméně již dříve uvedl, že chce počkat na schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA), k tomu ale má evropský úřad stále velice daleko – od ruského výrobce ještě nemá ani žádost, pouze mu zatím pomáhá s konzultací. Naproti tomu Slovensko se na nic neohlíželo a Sputnik během pár dnů přímo přivezlo.

Zeman požádal o vakcínu ruského prezidenta Vladimira Putina prostřednictvím dopisu po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). „Já mám poměrně dobré vztahy s prezidentem Putinem a koneckonců i s čínským prezidentem. A i když mě zase nějaký blbeček bude obviňovat z toho, že jsem ruský nebo čínský agent, myslím si, že tím pomůžu své zemi,“ řekl Zeman v CNN Prima News. „Pokud jsem správně informován, tak této žádosti bude vyhověno, ale budeme samozřejmě potřebovat certifikaci. Mně by úplně stačila certifikace SÚKL,“ dodal prezident.

Něco takového ale český ústav nemá v gesci. Pokud by měla Česká republika zájem schválit jakoukoliv vakcínu mimo ty, které domluvila Evropská komise ve své smlouvě, šlo by o poněkud odlišný proces než v jiných státech. Výjimku pro použití neregistrovaného přípravku neuděluje SÚKL, ale samotný resort zdravotnictví. Ústav může akorát vypracovat odborné stanovisko, které by napomohlo k případnému finálnímu schválení.

„Je potřeba rozlišovat mezi tím, co je registrace léčivého přípravku a co je případné umožnění výjimečného použití neregistrovaného léčivého přípravku za pandemické situace. Taková výjimka je v gesci ministerstva zdravotnictví. SÚKL není kompetentní národně registrovat vakcínu proti onemocnění COVID-19 nebo umožnit její výjimečné použití. Ministerstvo zdravotnictví může v tomto ohledu požádat SÚKL o odborné stanovisko,“ uvedla serveru Echo24.cz vedoucí tiskového oddělení Klára Brunclíková.

Tuzemský lékový ústav se Sputnikem nicméně začal zabývat. „Zatím však máme k dispozici jen omezené množství informací, ze kterých není možné učinit žádné závěry,“ uvedla dále Brunclíková. Mluvčí později doplnila, že o odborný názor požádal úřad vlády. „V tuto chvíli se však nejedná o zahájení oficiálního procesu,“ dodala. Blatný již dříve uvedl, že nechce v ČR očkovat ničím, co by neschválila EMA, a to především z bezpečnostních důvodů. „Ministerstvo zdravotnictví o udělení výjimky pro vakcínu Sputnik V na základě zákona o léčivech momentálně nejedná,“ sdělila mluvčí ministerstva Barbora Peterová. Na postoji Blatného se dle jejích slov nic nezměnilo.

Nejisté dodávky i Blatného pozice

Výrobce vakcíny Sputnik V zatím ani nepožádal EMA o schválení pro použití na území EU. Výrobce v minulosti tvrdil, že žádost podal. „EMA neobdržela žádost o autorizaci vakcíny Sputnik V. V této fázi předložil výrobce agentuře žádost o vědecké poradenství. Jedná se o zavedený proces, který je k dispozici všem společnostem za účelem usnadnění přípravy jejich výzkumného programu. EMA v této rovině pomáhá výrobcům s konzultacemi týkajících se regulačních a vědeckých pokynů. V dalším kroku by tak mohli být připraveni podat žádost o registraci,“ uvedl již dříve redakci Echo24 Salvador Ruiz Carrillo de Albornoz, mluvčí EMA.

Prezident Zeman o víkendu uvedl, že by vakcína mohla být v Česku v nejbližší době. Podle serveru Lidovky.cz by mohlo dorazit zhruba do 25. března 20 tisíc dávek, pokud Česko udělí vakcíně výjimku. Později by podle serveru mohla ČR získat až půl milionu dávek Sputniku V, což by stačilo pro 250 tisíc lidí.

Kreml v pondělí ale v reakci na žádost české hlavy státu uvedl, že objem výroby zatím neumožňuje vyhovět všem žádostem. „Ruská strana velmi vnímavě reaguje na podobná oslovení, zodpovědně se staví k tomu, aby bylo co nejvíce vakcín dodáno do různých zemí, které mají s vakcínou problémy. Ale žádostí je tolik, že výrobní objem ze své podstaty neumožňuje vyhovět všem,“ citovala Peskova agentura TASS. Ruský mluvčí ale zároveň podotkl, že výrobní kapacity se týden od týdne zvyšují.

Zeman mimo jiné v televizi uvedl, že je mu Blatného líto a pozoruje na něm syndrom vyhoření. Kdyby si ministr odpočinul, možná by to bylo k dobrému, míní hlava státu. Babiš nicméně zopakoval, že výměna ministra zdravotnictví aktuálně není na stole. Televize CNN Prima News v pátek uvedla, že by místo Blatného mohl nastoupit bývalý hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD). Tím by se také dostal do pozice, z níž může případně schválit výjimku pro Sputnik V na národní úrovni.

Sputnikem V už očkuje Maďarsko, které vakcínu schválilo již dříve výhradně svými úřady. K radikálnímu kroku se rozhodnul slovenský premiér Igor Matovič, jehož vládní úředníci během několika dní uzavřeli v utajení s Ruskem kontrakt na dodávku 2 milionů vakcín Sputnik V a v pondělí už armádní letadlo dovezlo na Slovensku první tisíce vakcín, tento týden mají Ruskové dodat na 200 tisíc dávek.