Tři dny a noci summitu nestačily. Nějaká dohoda se ale rýsuje, myslí si Rutte i Kurz

Třetí jednací den summitu Evropské unie skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů v pondělí krátce před 06:00 bez dohody na parametrech fondu obnovy a budoucího sedmiletého rozpočtu. Přesto bylo dosaženo určitého úspěchu, myslí si nizozemský premiér Mark Rutte a jeho rakouský kolega Sebastian Kurz.

Právě Nizozemsko a Rakousko přitom patří mezi takzvané šetrné země, které navrhují zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích. Prezidenti a premiéři se schází opět v 16:00. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Lídři unijních zemí se ani po třech dnech zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Zatímco Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhly zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snažily omezování co nejvíce zmírnit.

Klíčový spor zablokovaného jednání se během nočních rozhovorů vedl o peníze ve fondu o navrhovaném objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Michel již v sobotu upravil poměr grantů a úvěrů na 450 ku 300 miliardám eur, když přemístil 50 miliard do kolonky půjček. Skupina fiskálně konzervativních zemí obávajících se velkého společného zadlužení unie ale podle diplomatů navrhovala další omezení grantů až na 350 miliard, což se vedle jihoevropských zemí nelíbilo ani lídrům největších ekonomik Německa a Francie, kteří jsou hlavními zastánci rychlého dosažení dohody.

„Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s dnešním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne,“ řekl podle agentury Reuters rakouský premiér v pondělí ráno. Podle Marka Rutteho to v jednu chvíli vypadalo, že rozhovory zkrachují, nicméně šéf unijních summitů Charles Michel nyní pracuje na kompromisním návrhu.

„Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci, kdy jsem si myslel, že je po všem,“ prohlásil ráno po skončení jednání nizozemský premiér.

Michel po nedělní společné večeři přes noc na pondělí absolvoval sérii oddělených jednání. Během nich svým kolegům připomněl, že v souvislosti s novým typem koronaviru v celém světě zemřelo už více než 600 000 lidí a že je na nich, aby krizi čelili společně. Šéf unijních summitů se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi tlačit na rychlou dohodu, Nizozemsko a jeho spojenci však chtějí co nejvíce snížit společný dluh. Evropská komise si hodlá peníze na fond bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a země označované za šetrné chtějí, aby bylo čerpání peněz co nejpřísněji spojeno s plněním stanovených reforem.

Původně dvoudenní summit měl skončit v sobotu. Vzhledem k neshodám a průtahům někteří státníci neskrývali své podráždění a pustili se do sebe, popsala agentura AP. Velkým terčem kritiky, zejména ze strany Itálie či Maďarska, se stal právě nizozemský premiér Mark Rutte, který bojuje za požadavek pěti takzvaných šetrných zemí (Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Dánsko). Maďarský premiér Viktor Orbán se ho měl dokonce zeptat, proč k němu Nizozemec chová tolik nenávisti.

Rutte měl pro něj ale jasnou odpověď. „Nejsme tady kvůli tomu, že si později vzájemně půjdeme na narozeninové večírky. Jsme tady proto, že pracujeme pro svou zemi. Všichni jsme profesionálové,“ uvedl nizozemský premiér.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v neděli prohlásila, že bude lepší, když se lídři dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu.

Dalším ze sporných bodů zatím zůstává podmíněnost čerpání z fondu dodržováním principů vlády práva. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby se tato podmínka dodržovala co nejpřísněji, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit.

Diplomaté očekávají, že Michel dnes na základě nočních rozhovorů předloží lídrům nový návrh parametrů fondu a rozpočtu.