V Německu se diskutuje o zavedení daně z oxidu uhličitého
EKOLOGIE
NOVÉ
1
V Německu se v posledních dnech naplno rozproudila debata o zavedení daně z oxidu uhličitého (CO2). Plán ministryně životního prostředí Svenjy Schulzeové (SPD), který má přispět ke snížení produkce tohoto skleníkového plynu, ale zatím rozděluje německou politickou scénu. Naproti tomu veřejnost má názor poměrně jasný – z téměř dvou třetin je proti takovémuto opatření.
Spolková republika chce do roku 2030 snížit množství emisí CO2 oproti roku 1990 o 55 procent. Už nyní je přitom jasné, že nesplní průběžný cíl, který počítal s tím, že do roku 2020 emise oxidu uhličitého ve srovnání s rokem 1990 klesnou o 40 procent. Jedním z hlavních důvodů je to, že se na rozdíl od jiných oblastí prakticky vůbec nedaří snižovat množství CO2 v silniční dopravě. Zatímco v roce 1990 ho bylo 163 milionů tun, loni podle odhadů pouze o milion tun méně.
Právě zdanění oxidu uhličitého by podle expertů i klimatických aktivistů z hnutí Fridays For Future mělo vést k výraznějšímu pokroku v této oblasti. Příslušná daň by totiž zdražila benzin i naftu, což by mohlo přispět k jejich nižší spotřebě. Zároveň by se řada řidičů mohla rozhodnout pro používání šetrnějších aut.
I když Schulzeová zatím nenavrhla žádná konkrétní čísla, počítá se s tím, že by daň na začátku byla poměrně nízká, aby na ni lidé mohli reagovat, a postupně by se zvyšovala. Modelové výpočty podle veřejnoprávní televize ARD ukazují, že daň ve výši 20 eur (514 korun) na tunu CO2 by litr benzínu pro motoristy zdražila asi o pět centů (1,3 koruny).
Němečtí politici jsou si ale i pod vlivem situace ve Francii dobře vědomi, jak na opatření zdražující pohonné hmoty může reagovat společnost, v níž jsou auta nepostradatelnou součástí života. I politici sociální demokracie, která ve vládě s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové návrh především prosazuje, proto zdůrazňují, že změny nesmějí negativně dopadnout na prosté občany.
Řada koaličních politiků o kroku, který by vedl i ke zdražení zemního plynu a topných olejů a tím také vytápění v bytech, ale ani tak vůbec uvažovat nechce. Nanejvýš skepticky návrh, který má podporu opozičních Zelených a Levice, vidí například šéfka vlády Merkelová (CDU), podle níž by měli být lidé ochranou klimatu co nejméně zatíženi. Zcela pak plán odmítá bavorská CSU.
Jednoduchou pozici zatím ministryně životního prostřední – jejíž úvahy odmítá 62 procent Němců, zatímco 34 je pro – nemá ani v rámci vlastní strany. „Existuje řada návrhů, ale zatím žádný, který je přesvědčivý,“ nechal se nedávno slyšet sociálnědemokratický vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz.
Naopak ministerstvo hospodářství vedené Peterem Altmaierem z CDU možná trochu překvapivě podle listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung vychází z toho, že zpoplatnění CO2 v určité podobě přijde. Zastánci opatření zdůrazňují, že bez něj nebude možné splnit klimatické cíle pro rok 2030. Alternativní opatření třeba v podobě rozšíření systému obchodování s emisemi (ETS) z energetiky a části průmyslu na další oblasti nepovažují za realistická.
Prvním konkrétním návrhem se má takzvaný klimatický kabinet, v němž zasedají ministři, kterých se problematika týká, zabývat v červenci. O tom, že se zdanění CO2 podaří prosadit do konce nynějšího volebního období v roce 2021, ale řada pozorovatelů vážně pochybuje.
