Brno čelí kritice kvůli táboru pro romské uprchlíky z Ukrajiny

ROMŠTÍ UPRCHLÍCI V BRNĚ

Brno čelí kritice kvůli táboru pro romské uprchlíky z Ukrajiny
Stanový tábor pro uprchlíky nedaleko brněnského nádraží. Foto: ČT
6
Domov

Dobrovolníci, kteří pomáhají romským uprchlíkům z Ukrajiny, kritizují podmínky ve stanech nedaleko autobusového nádraží Grand v centru Brna. Město tam minulý týden přesunulo uprchlíky, kteří před tím přebývali na travnatém ostrůvku před hlavním železničním nádražím. Podle dobrovolníků město neposkytlo Romům, zejména matkám s dětmi, další potřebnou pomoc, kterou tak suplují aktivisté a drobní dárci. Na situaci si stěžují i romské a proromské organizace. Magistrát ale výtky odmítá.

„Těhotné ženy, malé děti a seniorky přebývají v katastrofálních podmínkách, přičemž město Brno ani jiná státní instituce neprojevují ochotu situaci koncepčně řešit či poskytnout pomoc,” uvedla ve čtvrtek dobrovolnice Kristina Studená. Členové dobrovolnické Iniciativy Grand uvádějí, že uprchlíci zůstali bez jídla, léků a základních hygienických potřeb, že do stanů bez podlážek v dešti zatéká a že město nezajistilo včasné vyvážení mobilních toalet nebo podmínky pro převaření vody z cisterny.

Situace ohledně brněnských romských uprchlíků z Ukrajiny se nelíbí ani organizaci RomanoNet, která zastřešuje jedenáct romských a proromských organizací. „Stany bez podlážky, do kterých v dešti zatéká, záchody, které se nevyváží, cisterna s vodou, kterou není kde převařit, lidé bez jídla a základních hygienických potřeb nejsou důstojné podmínky, které město uprchlíkům poskytuje,“ uvádí RomanoNet ve výzvě brněnskému magistrátu. „S politováním musíme konstatovat, že nastalá situace se vymyká všem mezinárodním standardům ochrany uprchlíků, ale též přijatým usnesením vlády v rámci tzv. zákona Lex Ukrajina. Město Brno by mělo postupovat obdobně jako Praha při řešení špatné situace romských uprchlíků na Hlavním nádraží,“ uvádí organizace. „RomanoNet vyzývá představitele města, aby poskytlo uprchlíkům důstojné zázemí, kde pak mohou neziskové organizace stejně jako v Praze účinněji pomáhat a vysvětlovat jaké možnosti uprchlíci v ČR mají,“ vyzývá organizace magistrát. Ten vyzývá i k prošetření informací o tom, že romským ženám mělo být vyhrožováno odebráním dětí, pokud místo neopustí.

Vedoucí tiskového střediska magistrátu Roman Burián ČTK sdělil, že město pro uprchlíky nezřídilo „tábor“, ale „dočasnou plochu pro pobývání“ do doby, než se vyřeší situace s žádostmi o humanitární pomoc. Prostor není hlídaný, nikdo lidem nebrání ve volném pohybu, mají k dispozici tři stany, čtyři mobilní toalety a lavice se stoly pro zhruba 60 lidí. Dvakrát denně prostor navštěvují pracovníci odboru sociální péče, interkulturní pracovníci a další specialisté v doprovodu tlumočníků.

Vedení města minulý týden v pátek uvedlo, že většina Romů před nádražím pochází z ukrajinsko-maďarského pomezí a že do Brna přijíždějí jen na pár dní kvůli výplatě dávky. Podle aktivistů jde však o pestřejší skupinu, ve vyjádření představitelů města cítí rasistický podtext.

„Lidé ve stanovém táboře řeší různé situace a každý je v jiné fázi procesu registrace. Jelikož nikdo neposkytuje ženám poradenství, nemůže nikdo tvrdit, že jsou zde výhradně za účelem získání dávek. Tato tvrzení ze strany města Brna jsou hrubým napadením lidí na útěku a my se domníváme, že se za ně musí město Brno omluvit,“ uvedla v tiskové zprávě další z dobrovolnic Anna Demčuk. Někteří uprchlíci s dětmi už Brno od středy opustili, podle Iniciativy Grand to může být důsledek tlaku ze strany pracovníků magistrátu.

Podle Buriána se ve středu u Grandu pohybovalo 80 až 90 lidí a úředníci na místě prověřovali jejich individuální situaci. Ukázalo se, že většina z nich jsou držitelé dočasné ochrany, kteří odmítli či opustili ubytování přidělené asistenčními centry pomoci, například v cizineckých zařízeních Vyšní Lhoty nebo Bělá-Jezová, a nemají tak nárok na opakovanou dávku. Další početná skupina uprchlíků si nepodala žádost o dávku na červen nebo u nich řízení ještě neskončilo. Nárok na dávku mělo jen několik lidí.

„Lokalitu včera navštívili také lékaři ze Společnosti Podané ruce a prověřili zdravotní stav uprchlíků za přítomnosti tlumočníků. Nebyl zjištěn žádný vážný zdravotní problém. Zároveň byli lidé informováni o každodenní možnosti využití ordinace v Bohémě,“ uvedl Burián. Prostor podle něj využívá kolem 15 lidí.

Skupina romských uprchlíků z Ukrajiny je také ve stanovém městečku v Ostrovačicích u Brna, které pro účely krátkodobého ubytování zřídil Jihomoravský kraj. Ve čtvrtek dopoledne jich tam bylo asi 30, dalších deset mělo dorazit právě během čtvrtka. U většiny se čeká na ověření, zda nemají také maďarské občanství, což by znamenalo, že v Česku nedostanou stejnou pomoc jako ostatní uprchlíci z Ukrajiny.

„Lustrace z maďarské strany jsme doposud neobdrželi. Problémy, které by musela řešit policie, na místě nevznikají. Uprchlíkům se věnují a provoz zajišťují pracovníci IQ Roma servis. Na místě působí sociální pracovník, pracovník na volnočasové aktivity dětí, koordinátor provozu, tlumočník, jeden člověk na úklid,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Alena Knotková. Uprchlíci v Ostrovačicích dostávají třikrát denně jídlo, mají k dispozici toalety a sprchy.