Po stopách brněnského štetlu

Můj děda pocházel z Brna a byl antisemita. Po studiích se odstěhoval do Prostějova, kde učil na gymnáziu jazyky, a byl dál antisemitou: v Prostějově byla velká a slavná židovská obec. Ale myslím si, že antisemitou se stal právě už v Brně, což možná souviselo i s tím, že v roce 1915, to mu bylo dvanáct, byly do Brna rekvírovány z fronty tisíce, někde se píše až o patnácti tisících, východních Židů, kteří by se v Haliči snadno mohli stát obětí ruských pogromistů.

Jenže právě v té době padl jeho otec na frontě, což se mu možná nějak spojilo, že jako oni, ti podivní chasidi v kaftanech, do války nemuseli a byli před ní zachránění, a jeho tata, tedy můj praděda, se z ní nevrátil. Ale možná by byl antisemitou i bez toho, to tehdy bylo u moravských intelektuálů běžné. Pamatuju si, jak mi říkal, víš, Němci vždycky všechno přeženó, ale divit se jim nemožeš… Ještě před smrtí v polovině 90. let se rozčiloval, že v Prostějově přejmenovali náměstí po Edmundu Husserlovi, po nějakým židákovi, kterýho tady přitom nikdo neznal…