Jourová věří, že nový evropský zákon o digitálních službách nepovede k cenzuře

ECHOPRIME

Jourová věří, že nový evropský zákon o digitálních službách nepovede k cenzuřeROZHOVOR
"Já se striktně držím práva a chci, aby totéž dělaly platformy. Aby znaly zákony, které nenávistný projev definují. A aby uměly pracovat s jazykem. Jsem zásadně proti, aby se tu používala umělá inteligence jako kombajn, který půjde po určitých slovech a všechno kolem nich bude hlava nehlava mazat," říká Eva Jourová.. Foto: Jan Zatorsky
2
Týdeník

Daniel Kaiser

Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Zákon má zkratku DSA a Evropská unie jím hledá postoj k velkým serverům a digitálním platformám typu Facebooku nebo Twitteru. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní, například povinnost platforem rozkrývat své algoritmy nebo ustanovení, které dá uživateli možnost blokovat cílenou reklamu. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.

K čemu zákon o digitálních službách vlastně je? A kdo si žádal jeho vznik?

Už když jsem přišla do Komise, v letech 2014 a 2015, se volalo po tom, aby byl internet bezpečnější a slušnější místo. Takhle – to volání přicházelo jen z některých stran a z některých států, hlavně z Německa, Rakouska, Francie. Když se řekne regulace digitálního prostředí, tak se vždycky okamžitě dostanete v zásadě jen na jednu z tří pozic. Zaprvé: vůbec na to nesahat, jakýkoli zásah rovná se cenzura. Druhý extrémní názor: Musíme to celé sešněrovat, prostor vytvořený Facebookem a spol. v zásadě znárodnit, ustavit digitální policii a kontrolovat internet úplně do detailů. Mezi nimi je názor, který zastávám já a který, jak teď ukázalo i hlasování Evropského parlamentu, je nejrozšířenější: nějakou regulaci ano, ale svobodu slova v zásadě zachovat.

A jaká tedy nový zákon DSA stanoví pravidla pro mazání?

Princip zákona je následující: určitý obsah zakazují zákony všech členských států a tento nelegální obsah je potřeba dál nedistribuovat přes širokou dálnici internetu, naopak ho mazat a zároveň autory mazaného obsahu informovat, aby měli možnost se bránit. Obecně DSA platformám ukládá povinnost odstraňovat teroristické vzkazy a teroristický obsah, dětskou pornografii, extremistický obsah, který vyvolává nenávist. V zákoně je i linka spolupráce s orgány činnými v trestním řízení – znova musím připomenout, že zákon se týká pouze zakázaného obsahu podle trestního práva. Mně při tvorbě digitální legislativy vždycky pomáhá srovnání s reálným světem. Máte soukromý dům, což je například Facebook, který si v tom digitálním světě vytvořil soukromý prostor. Pokud si každý pátek do svého soukromého domu zvete na party lidi a každý pátek tam někoho znásilní, začne do domu chodit policie a vyšetřovat, kdo by mohl být tím násilníkem. Ale zároveň se vás jako majitele začne ptát, jak jste zajistil ochranu – aniž z vás pachatele nebo spolupachatele dělá.

Když se budu držet vašeho příměru, neznamená celý ten pojem nenávistné řeči to, že policie bude vyšetřovat nejen ta znásilnění, ale za chvíli i tón, jakým se lidé na party bavili?

Nesmí se to stát. My apelujeme na to, aby se používalo už dnes platné právo. Ve všech členských státech máte nenávistnou řeč nějak definovanou v trestním zákoníku.

Celý rozhovor najdete na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.