1 POLITICKÁ ARÉNA

Zastropování zemědělských dotací opět na stole?

Zastropování evropských dotací pro zemědělce (tzv. přímých plateb) představuje ožehavé téma již několik let. Hovoří se o něm především v souvislosti se snahou o snížení podílu Společné zemědělské politiky EU (SZP EU) na rozpočtu Evropské unie a snahou o efektivnější využití těchto prostředků. České ministerstvo zemědělství zastropování trvale odmítá s odůvodněním, že nechce dělat rozdíly mezi podniky dle jejich výměry. Vzhledem k tomu, že se začínají dohadovat pravidla pro Víceletý finanční rámec EU pro léta 2021-2028 a vzhledem k brexitu, je téma zastropování opět na stole. Komise EU již ostatně návrh na zastropování přímých plateb pro období 2021-2027 navrhla a to na úrovni 60 000 euro na farmu a rok. Jestli to nastane, bude nyní předmětem velkého boje mezi Radou, Komisí, Parlamentem i členskými státy.

Co je to zastropování?

Zastropování pro zemědělské podniky znamená ukončení vyplácení přímých plateb nad určitou hranici danou velikostí výměry obhospodařované půdy. Nejčastěji se v EU používá hranice 150 000 €. V ČR by to velice přibližně znamenalo vyplácení přímé platby až do 750 ha. Účelem zastropování je vyplácet méně dotací velkým podnikům a celkově tak snížit výdaje rozpočtu SZP EU. Zároveň by mělo zastropování sloužit jako opatření, které učiní koncentraci vlastnictví půdy za účelem zvyšování objemu inkasovaných dotací neatraktivní. Jedná se o součást snah oddělit udělování veřejných finančních prostředků od rozlohy podniku a jeho produkce.

Způsoby omezování přímých plateb Současná legislativa definuje tři způsoby omezování přímých plateb pro velké podniky, jedná se o:
- modulaci, která je jediná povinná a platby na 150 000 € krátí o 5 %,
- redistributivní platbu, která zvyšuje přímou platbu na všechny první hektary podniku (do určité hranice, která se liší stát od státu), přičemž je financována krácením dotací pro podniky s větší rozlohou a
- zastropování fungující jako úplné zastavení vyplácení plateb nad určitou finanční hodnotu dotací nebo rozlohu podniku.

Jak vypadá zastropování v praxi?

Hlavní argument pro zastropování představuje snížení výdajů rozpočtu na SZP EU. Evropská komise se pokusila tento princip prosadit jako povinný pro všechny členské státy v roce 2013 při přípravě pravidel pro SZP EU pro roky 2014-2020. Velký odpor proti tomuto
opatření ze strany států s velkými farmami včetně ČR vedl k tomu, že se z původně zamýšlené povinnosti stala pouze dobrovolná politika, kterou mohou jednotlivé členské státy zavést dle své vlastní úvahy. Některé státy EU toho využily, jiné včetně ČR nikoliv.

Podobně dala evropská zemědělská legislativa členských státům právo zavést si tzv. redistributivní platbu, která měla omezit přímé dotace velkým farmám a převést je ve prospěch farem malých. Ani tuto možnost ČR nevyužila, přestože řada států EU ji zavedla.
Jediná povinnost, která nakonec v legislativě zůstala, je tzv. modulace spočívající ve snížení platby nad 150 000 euro ročně o 5%.

Nerovnoměrnost rozdělení přímých plateb pro zemědělské podniky U přímých plateb platí, že jsou velmi špatně cíleny, jelikož neslouží jako podpora základního příjmu zemědělců. Průzkumy Evropské komise dokazují, že většinu dotací dostávají zemědělci, kteří jsou na tom finančně dobře a nemají problém se svými příjmy.

Již od 90. let 20. století platí, že 80 % přímých plateb putuje přibližně pětině zemědělců v EU. Přehled udělených přímých plateb za rok 2015 dokonce ukázal, že 131 329 zemědělským podnikům bylo vyplaceno téměř 14 mld. €, což 10 % celého rozpočtu EU

Situace v EU a ČR

Zastropování v EU zavedlo 10 států/regionů, většina z nich zvolila zastropování na doporučené hranici 150 000 €, ale najdou se i takové státy, které si opatření přizpůsobily místním podmínkám. Zajímavý je případ Francie, která nejprve platby nad 150 000 € snížuje
o polovinu a od 300 000 € končí s vyplácením dotací úplně. 

Pro ČR z toho plyne, že i ona by mohla zvolit takovou hranici, která by byla přijatelná pro většinu podniků, případně hranici odstupňovat a posléze ji začít snižovat. „Situace, kdy se nezanedbatelná část přímých plateb koncentruje u velkých subjektů, není rozhodně žádoucí. Takové podniky často využívají těchto dotací k dalšímu zvětšování své výměry nebo dokonce ke skupování konkurenčních firem, čímž se negativní stav našeho venkova konzervuje či přímo prohlubuje“ upozorňuje tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek. 

Některé státy, které mají největší nepoměr v udělování finančních prostředků pro malé a velké podniky, zastropování zavedly (Itálie, Maďarsko). Relativně nejvíce výdajů na přímé platby udělují ze starých členských států ve Francii, Německu, Itálii a Portugalsku. V rámci nových členských států se poté jedná o Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Slovensko, Rumunsko a samozřejmě Česká republika. Výše průměrné platby na podnik, jehož platby přesahují 50 000 €, je nejvyšší na Slovensku (243 573 €) a opět v ČR (235 236 €).

Zastropování představuje radikální řez, který by dokázal zásadně snížit výdaje rozpočtu EU a omezit další negativní jevy rozdělování přímých plateb (např. koncentraci půdy). Bylo by však současně nutné nastavit hranice specificky pro každý členský stát, případně pro skupiny států tak, aby odpovídaly jejich vnitřním podmínkám. Např. v případě ČR, Slovenska a dalších států, kde vysoký podíl půdy obhospodařují velké podniky, by bylo vhodné nastavit vyšší hranici zastropování a postupně ji snižovat.

Vývoj zastropování po roce 2020?

Otázka zastropování přímých plateb pro zemědělce je součástí širší diskuse o podobě SZP EU po roce 2020. Letos v červnu má Evropská komise představit návrh víceletého finančního rámce pro roky 2021-2027 (rozpočet EU na 7 let). Zároveň má Komise ve stejnou dobu zveřejnit i návrh pravidel pro Společnou zemědělskou politiku EU. Co lze očekávat? Komise v návrhu uniklého Sdělení Budoucnost zemědělství a potravinářství uvedla hranici 60 000 €, která by přibližně odpovídala 300 ha (ostatně o stejné hranici EU uvažovala už v rámci minulé reformy SZP).

Ve výsledném oficiálním Sdělení ale tato hranice zmizela, což může znamenat dvě věci, které se navzájem nevylučují. Mezi členskými státy neexistuje shoda na principu tohoto opatření, především pro ČR, Slovensko, ale i Německo to představuje zásadní záležitost, protože zde velký podíl půdy obhospodařují právě podniky, které jsou mnohonásobně vyšší než zmíněná hranice. Může to ale také znamenat, že se místo zastropování ustoupí ve prospěch jiného opatření, které více podmíní udělování přímých plateb poskytováním veřejných statků zejména environmentálních.

Musíme si položit i otázku, jaké zemědělství vlastně potřebujeme. Pokud jej EU dotuje, tak je třeba se ptát na efekt takto vynaložených veřejných financí. Potřebuje EU opravdu dotovat zemědělskou velkovýrobu? Názor předsedy ASZ ČR a sedláka Josefa Stehlíka na stávající dotační systém je kritický: „Takto vynaložené prostředky v konečném důsledku nevedou k podpoře, ale naopak k degradaci českého venkova. Výsledkem štědrého dotování velkoplošného průmyslového zemědělství je totiž rostoucí riziko vodní eroze a následných negativních projevů sucha a povodní, neboť naše krajina nedokáže v potřebné míře zadržovat vodu. Je proto ve veřejném zájmu změnit nastavení zemědělských dotací tak, aby se stav naší krajiny zlepšoval, aby byly zachovány zdroje pitné vody a aby se zastavila devastace půdy jako základního výrobního prostředku zemědělců..

Každopádně tlak na snížení výdajů rozpočtu EU kvůli brexitu je velký a zcela jistě se projeví v objemu financí určených na přímé platby. Již dnes je jisté, že buď budou členské státy do rozpočtu EU platit více, nebo se v rámci stejně velkého rozpočtu bude muset škrtat. Jen zatím není jisté, kde a jak moc. Každopádně EU čeká složité vyjednávání.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.