Budiž tma. Kontinentální blackout nemusí být jen sci-fi zápletka

V pátek 8. ledna 2021 se Evropa ocitla nepříjemně blízko rozsáhlému výpadku elektrické energie. Problém začal v Chorvatsku a velice rychle zasáhl zbytek kontinentu. Severozápadní a jihovýchodní energetické oblasti, jejichž hranice probíhá právě Chorvatskem, ztratily schopnost udržet stejnou jmenovitou frekvenci 50 Hz a „rozdvojily se“. V západní Evropě poklesla frekvence na 49.85 Hz a na Balkáně vyskočila až na 50.3 Hz. Trvalo zhruba hodinu, než se obě oblasti zase „spojily“ na snesitelné hodnotě kolem 49.95 Hz.

Uvedené odchylky působí na papíře jako malé, ve skutečnosti jsou na samé horní hranici toho, co je přenosová soustava schopna snést. Na rozdíl od biologických organismů, které vesměs mají určité rezervy a nezhroutí se jen proto, že se srdce rozbušilo o deset procent rychleji, je elektrická síť nesmírně citlivá na nerovnováhu mezi výrobou a spotřebou proudu nebo na kolísání jmenovité frekvence a napětí.

Bohužel právě tyto důležité parametry se se zařazováním dalších obnovitelných zdrojů stávají méně stabilními. Ačkoli lednový skorovýpadek s počátkem na Balkáně neměl s obnovitelnými zdroji nic společného, obava z toho, že vyřazováním starších tepelných elektráren budou problémy jedině narůstat, je čím dál větší. Obří turbíny tepelných elektráren mají velkou setrvačnost, která pomáhá udržet konstantní frekvenci, a jejich chování je lépe předvídatelné. Se zdroji závislými na rozmarech přírody ale vstupujeme do nejistého teritoria.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.