Ne destrukce, ale evoluce. Tvůrci pražského Fóra Karlín přetvářejí brněnskou Špitálku
NOVÁ VIZE V BRNĚ
Jak naložit s areálem brněnských Tepláren bývalé textilky Mosilana? Studio A8000, které navrhlo například Fórum Karlín v Praze, přišlo s jejich novým využitím, aniž by se ničila historická hodnota místa. Revitalizace brownfieldu Špitálka probíhá v rámci projektu RUGGEDISED, jehož cílem je vytvářet ekologicky šetrné a soběstačné čtvrti pomoci využívání moderních technologií.
Projekt RUGGEDISED je pojmenován podle nizozemského Rotterdamu, skotského Glasgow a švédského města Umeå, tedy měst, která se snahami o moderní budování města začala. Dále je v projektu kromě Brna i například polská Poznaň. Cílem projektu je snížit emisní a energetickou zátěž měst využíváním inovativních technologických řešení. Nyní proběhly dva významné kroky k realizaci projektu. Po vyhlášení architektonické soutěže v roce 2018 byla nyní vypracována územní studie celé industriální lokality, která má projít revitalizací na základě zmíněných cílů. A také byl schválen tzv. architektonický Master plán, jehož realizaci provedlo studio A8000 a který se týká prostoru bývalé teplárny. „Naším cílem není areály od základů přestavět, ale rozvinout je v soběstačnou udržitelnou lokalitu se silnou atmosférou využívající všech dostupných zdrojů, které nám město nabízí,“ uvádí architekt Martin Krupauer.
Ikonou rekonstrukce má být chladící věž bývalé teplárny, kde by měl vzniknout komunitní prostor a zároveň by měla sloužit jako vyhlídka. Chladící věží bude zároveň procházet „Skywalk“, 400 metrů dlouhá část střechy, která bude pokryta zelení a má nabídnout prostor k relaxaci či sportu. Další řešení, které má snížit emise a energetickou náročnost, je využití geotermálního tepla, tepla ze sluncem vyhřívaných ploch a jeho uložení v zemi, využití zbytkového tepla budov a v neposlední řadě využití obnovitelných zdrojů energie pro dodatečný ohřev či ochlazení vody. Výzvou je i využití zbytkového tepla ze sousedících provozů teplárny. Tím se dle návrhu zajistí co nejmenší závislost na fosilních zdrojích.
Dvě průmyslové haly se mají proměnit v kulturní centrum, takzvaný Culture Hub, kde bude možnost se setkávat či pracovat. Všechny tyto prostory v bývalém industriálním prostoru plynárny mají být propojeny, aby lidé mohli lehce přecházet mezi relaxací a prací.
Architekti také počítají s využíváním dešťové vody. Infrastruktura v okolí má být vystavěna, tak aby vsakovala a akumulovala většinu vody. Voda by měla být využívána pro závlahu zeleně nebo případně pro užitkové potřeby v objektech. Vnitřní klima objektů bude regulováno dle obsazenosti lidmi a čerstvý vzduch bude ohříván odpadním vzduchem v rekuperačních jednotkách. Regulováno bude také inteligentně řízené osvětlení, které se bude přizpůsobovat potřebě světla. Všechny tyto systémy budou propojené a to právě umožní jejich skutečně inteligentní řízení. „Chceme se věnovat všemu, co je skutečně přínosné pro udržitelný život v lokalitě ve spojení s městem. A to je naše představa smart technologií,“ dodává Martin Krupauer.