Kvůli cenám energií padají první podnikatelé. Dopadá na ně však pořád i pandemie

Firmy se doposud v letošním roce překvapivě dobře drží, to nejhorší však může přijít teprve na podzim i se zpožděním v příštích letech. Přes příznivou statistiku začínají padat první podniky kvůli vysokým cenám energií, další úpadky pak stále souvisí s dobou covidových restrikcí. A podle Hospodářské komory zůstávají ve hře stále dva scénáře: krize s vážnými dopady i stabilita.

Na firmy a podnikatele po dvou letech pandemie dopadá její stín a do toho se začínají projevovat první dopady krize letošní. Přesto statistiky zatím v letošním roce vypadají pozitivně a to i vůči poslednímu předcovidovému roku 2019. Zdání však může klamat a situace se může projevit na podzim či i mnohem později.

„Firmy si zatím stojí poměrně dobře a paradoxně vidíme cca desetiprocentní pokles počtu insolvenčních návrhů, ale reálnou situaci uvidíme na podzim. Je potřeba říci, že celá řada firem přistupuje k podání insolvenčního návrhu mnohem později, než by ze zákona měly, dle výzkumu VŠE dokonce až o dva roky. Realitu tedy v počtech insolvenčních návrhů čteme obvykle se zpožděním,“ uvedl pro deník Echo24 ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.

Podobnou situaci ukazují i statistiky Hospodářské komory. „Výsledky insolvenčních řízení za první pololetí 2022 ukazují, že oproti stejnému období v loňském roce se počet prohlášených insolvencí překvapivě ještě snížil,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro. Jak ale i podle něj ukazují zkušenosti z poslední finanční krize, k úpadkům často dochází s časovým odstupem, Hospodářská komora tedy očekává dopady až do let 2024 či 2025. „Nejzásadnějším problémem bude nejspíš zadlužení fyzických osob. Současné úvěry domácností totiž výrazně převyšují úvěry nefinančních podniků,“ dodal Miroslav Diro.

Podle Tomáše Valáška tak zatím v současnosti stále dobíhají případy spojené s pandemií covidu, objevují se však už i první střípky letošní krize. Podniky s dopady pandemie se podle něj řadí zejména ke službám typu hotelů, restaurací, kaváren či cestovních kanceláří a provozovatelů obchodů v obchodních centrech. V úterý takto ohlásila ukončení činnosti například cestovní kancelář Sunflower Tours, které se nepodařilo dohnat ztráty způsobené omezením cestování za covidu. „Ale vidíme první firmy, kterým zlomily vaz vysoké ceny energií, jako jsou například pekárny či specializované potravinářské výroby,“ dodal Tomáš Valášek.

Na dosud pozitivní vývoj ve statistikách ukazují i data společnosti Czech Credit Bureau. V Česku bylo letos za sedm měsíců vyhlášeno 416 bankrotů společností, což bylo o 21 méně než před rokem. Počet bankrotů podnikatelů ve stejném období klesl meziročně o 585 na 3201.

„Od ledna do července tohoto roku zbankrotovalo 416 firem. To je méně než za stejné období loňského roku, ale více než v roce 2020, kdy od ledna do července vyhlásilo bankrot jen 391 společností. Nízký počet bankrotů společností poukazuje na skutečnost, že firmy jsou zatím schopné se vyrovnat se ztíženými podmínkami podnikání. Odhadovat vývoj ve druhém pololetí je však obtížné,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Také u živnostníků lze podle ní pozorovat klesající tendenci počtu bankrotů.

Co se návrhů na bankrot týče, u živnostníků jich bylo 3314. To je méně než za stejné období loni i předloni. U obchodních společností je ale opačný trend. Letošní počet návrhů na bankrot (607) je vyšší než loni (592) a předloni (491). „Rostoucí počet návrhů na bankrot v případě společností může signalizovat postupný růst počtu bankrotů ve druhé polovině roku,“ dodala Kameníčková.

I podle Hospodářské komory je pak složité vývoj na podzim předvídat. „Ve hře je krizový scénář vážných ekonomických dopadů zapříčiněný situací na Ukrajině, rostoucí inflací a energetickou krizí, ale také relativně stabilizovaný stav v případě zachování rozvahy všech rozhodujících aktérů. Klíč k udržení ekonomické rovnováhy a finančně zdravé společnosti má v rukou vláda,“ dodal Miroslav Diro s tím, že je třeba identifikovat ohrožené osoby, firmy či odvětví.

„Obecně jsou podniky pod tlakem vzrůstajících nákladů. Narůstají ceny energií, inflace a přehřátý trh práce tlačí na zvyšování mezd zaměstnanců, zdražuje se financování a na druhou stranu už spotřebitelé napříč oblastmi začali šetřit. Někde zatím více, někde méně, ale s postupem podzimu se dá čekat posilování tohoto trendu,“ dodal Tomáš Valášek s tím, že se do problémů dostává také celá řada firem a například i eshopů, které za pandemie zažívaly nebývalý růst, kvůli přestřeleným výhledům na expanzi a nakupování na sklad.