Pakt proti Číně je na světě. Austrálie bude mít jaderné ponorky a Peking protestuje

Čínská ambasáda ve Washingtonu v reakci na bezpečnostní pakt, který ve středu oznámili lídři Spojených států, Británie a Austrálie, uvedla, že tyto země by se měly zbavit mentality z dob studené války a ideologických předsudků. Informuje o tom agentura Reuters. Spojené státy, Británie a Austrálie ve středu oznámily, že zakládají bezpečnostní partnerství, které má zajistit mír a stabilitu v oblasti Indo-Pacifiku. Nové bezpečnostní partnerství zahrnuje pomoc Austrálii v získávání ponorek na jaderný pohon. Děje se tak v době, kdy čínský vliv v regionu sílí.

Mluvčí čínské ambasády Liou Pcheng-jü na žádost o komentář reagoval slovy, že státy "by neměly stavět výlučné bloky zaměřené proti nebo poškozující zájmy třetích stran. Zejména by se měly zbavit své mentality z dob studené války a ideologických předsudků". Země novým partnerstvím podle čínského ministerstva zahraničí narušují mír a stabilitu v regionu.

Vysoce postavení činitelé administrativy amerického prezidenta Joea Bidena podle agentury AP uvedli, že nový pakt není namířen proti Pekingu. To později zdůraznil i britský ministr obrany Ben Wallace, který odmítl i přirovnání k studené válce.

Trojice států přesto "zásadně narušuje mír a stabilitu v regionu, stupňuje závod ve zbrojení a poškozuje mezinárodní snahy o nešíření jaderných zbraní", uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien. Peking podle něj bude vývoj situace pečlivě sledovat.

Pakt třem zemím umožní sdílet pokročilé technologie, včetně těch potřebných k výrobě ponorek na jaderný pohon. Cílem aliance je posílit bezpečnost v Indo-Pacifiku. Aliance nazvaná Aukus si podle společného prohlášení tří zemí dává za cíl "chránit naše společné zájmy v Indo-Pacifiku". Kromě technologií budou státy sdílet také průmyslové základny a dodavatelské řetězce.

Lídři zemí uvedli, že cílem je "uvést australské schopnosti do provozu v co nejdříve dosažitelném termínu" a dodali, že "Austrálie je i nadále odhodlána plnit všechny své závazky jako stát bez jaderných zbraní". Joe Biden v této souvislosti podle agentury Reuters řekl, že o ponorkách vybavených jadernými zbraněmi není řeč. Pakt se podle prohlášení bude také zabývat kyberschopnostmi, umělou inteligencí a "dodatečnými podmořskými schopnostmi".

Obranný pakt by podle australských médií mohl vést k australskému odstoupení od dohody o výrobě francouzských ponorek. Austrálie v roce 2019 po dvou letech průtahů podepsala smlouvu s francouzskou firmou Naval Group na výrobu 12 ponorek za 50 miliard australských dolarů. Smlouva byla pro Austrálii největší obrannou zakázkou v historii. Stavba ponorek však byla zpožděna hlavně kvůli požadavku Canberry, aby mnoho dílů bylo vyrobeno lokálně.

Pakt se nelíbí ani Francii

Austrálie tak zrušila mnohamiliardovou dohodu o nákupu 12 francouzských ponorek, píše BBC. Rozhodnutí Spojených států odstrčit Francii od smlouvy o koupi ponorek, kterou uzavřela s Austrálií, ukazuje nedostatek soudržnosti v době, kdy oba spojenci čelí společným výzvám v indo-pacifickém regionu, uvedla francouzská ministerstva zahraničí a obrany.

"Americké rozhodnutí odstrčit evropského spojence a partnera, jako je Francie, od strukturálního partnerství s Austrálií v době, kdy čelíme bezprecedentním výzvám v indo-pacifickém regionu … ukazuje nedostatek soudržnosti, který Francie může jen vzít na vědomí a litovat," uvádí ve společném prohlášení francouzský ministr zahraničí Jean-Yves le Drian a ministryně obrany Florence Parlyová.

Francouzské prohlášení zároveň uvádí, že rozhodnutí Austrálie odstoupit od dohody odporuje duchu vzájemné spolupráce. Doplňuje přitom, že tento krok pouze posílí potřebu Evropy dosáhnout strategické autonomie. "Neexistuje žádný jiný spolehlivý způsob, jak hájit naše zájmy a hodnoty po celém světě, včetně oblasti Indo-Pacifiku," stojí v prohlášení.