Čuba se po roce a půl nepřítomnosti vzdá funkce senátora. Chce se věnovat rodině
Čuba složil funkci
AKTUALIZOVÁNO
1
Senátor František Čuba (SPO) po rok a půl trvající absenci rezignuje ke konci února na senátorský mandát. Oznámil to dopisem, který ve čtvrtek při schůzi horní komory přečetl senátor Ivo Valenta (za Soukromníky), jenž s Čubou spolupracuje. Dvaaosmdesátiletý Čuba uvedl, že se rozhodl věnovat rodině, dál chce pracovat i jako poradce prezidenta Miloše Zemana.
„Oznamuji, že jsem se rozhodl rezignovat na pozici senátora a můj oficiální rezignační dopis bude koncem měsíce února doručen předsedovi Senátu,“ citoval Valenta z Čubova dopisu.
Odstupující senátor se podle něj chtěl dnešního jednání horní komory zúčastnit osobně, ale vývoj událostí ho prý „přivedl k jinému závěru“. Svůj krok zdůvodnil tím, že byl v posledních měsících, stejně jako jeho příbuzní a přátelé, vystaven silnému tlaku a nepříjemným útokům a že svým blízkým nechce dál nechat ubližovat.
Čuba se jednání v Senátu zúčastnil naposledy v srpnu 2016. Od té doby absentoval ze zdravotních důvodů, na výzvy k odstoupení však až dosud nereagoval. Na nemocenskou nenastoupil a až do poloviny loňského roku pobíral plný plat. Poté se ho po kritice vzdal ve prospěch Valentovy nadace.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) kvůli pokračující absenci počátkem roku opět v dopise doporučil Čubovi, aby zvážil rezignaci na mandát. Podotkl, že Čuba nemohl svůj obvod zastupovat tak, jak ústava předpokládá. Senátor podle tiskové tajemnice horní komory Evy Davidové stručně odpověděl až po více než měsíci, že to uváží.
Čuba byl dlouholetým šéfem slušovického družstva, které bylo v minulém režimu prezentováno jako výkladní skříň socialistického zemědělství, ale přitom fungovalo spíše na tržních principech. V letech 2012 až 2016 působil jako radní Zlínského kraje.
Nyní Čuba stále patří do pětičlenného Klubu nezávislých senátorů. Po jeho rezignaci tato frakce patrně zanikne pro nedostatečný počet členů. Zbývající členové klubu na Čubovu rezignaci ústy svého předsedy Jana Veleby (SPO) reagovali ve společném prohlášení pouze tím, že ji berou na vědomí, respektují a vyjádřili pochopení pro jeho postup. Odpovídat na dotazy nechtěli. Zbylí čtyři senátoři přijdou o příspěvky na klub a SPO o příspěvek za Čubův mandát ve výši 900.000 korun ročně.
Zeman bude muset po Čubově rezignaci vyhlásit letos druhé doplňovací senátní volby, tentokrát na Zlínsku. Konat se budou do 90 dnů, tedy do konce května. Jeho nástupce či nástupkyně bude zvolen na zbytek Čubova mandátu, tedy do podzimu 2020.
Jednotlivá politická uskupení v regionu nyní zvažují, koho do souboje o senátorské křeslo pošlou. V případě STAN by podle předsedy hnutí Petra Gazdíka mohlo jít o zlínského primátora a krajského radního Miroslava Adámka. „Budu se jej snažit přesvědčit, aby se o post senátora ucházel,“ řekl Gazdík.
Předsedkyně krajského výboru KDU-ČSL a senátorka Šárka Jelínková uvedla, že se strana bude snažit do voleb postavit vlastního kandidáta. „Zlínský obvod je pro nás velmi zajímavý. Na konkrétní jména je ale příliš brzy,“ sdělila. O vhodných kandidátech teprve budou diskutovat i krajské organizace hnutí ANO a ČSSD.
Před Čubou dosud na mandát rezignoval pouze jeden senátor, a to v lednu 2007 ze zdravotních důvodu Petr Skála. Chomutovsko zastupoval jen tři měsíce
