Nikoli sídlo, ale „digitální přítomnost“ firmy. EU chce zdanit Facebook či Google
Zdanění digitálních gigantů?
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Členské země Evropské unie by mohly v budoucnu danit zisky velkých digitálních firem vytvořené na jejich území tak, aby tyto firmy přispívaly do veřejných financí podobně jako „kamenné“ a off-line podniky. Návrh příslušné reformy pravidel pro zdanění právnických osob představil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Novela má cílit na velké společnosti působící na internetu, jako jsou Facebook či Google, které mají vysoké zisky, ale platí nepoměrně nízké daně.
„Naše zastaralá pravidla z dob před zavedením internetu neumožňují členským státům zdaňovat ty digitální společnosti působící v Evropě, které zde mají zanedbatelné či prakticky žádné tradiční fyzické zastoupení,“ vysvětlil komisař. Taková situace podle něj oslabuje základ daně, což pro členské státy představuje „stále se zvětšující černou díru, ve které mizí veřejné příjmy“.
O možném lepším zdanění velkých internetových gigantů budou ve čtvrtek v Bruselu hovořit také šéfové států a vlád Evropské unie. Návrh, který dnes komise přijala, bude součástí debaty, upozornil Moscovici.
Členským zemím, které o daňových otázkách rozhodují jednomyslně, komise podle Moscoviciho prakticky nabízí právní definici „digitální přítomnosti“ firmy na území členského státu pro potřeby firemního danění. „Společnost bude možné na základě jejích digitálních aktivit na území státu danit i bez toho, že by byla v zemi fyzicky přítomna,“ vysvětlil komisař.
Cílem novely je, aby zisky firem jako je Google či Facebook byly registrovány a daněny všude tam, kde podniky mají uživatele, ačkoli tam třeba nejsou fyzicky přítomny a vše se odehrává jen na internetu. Facebook například daní skrze svou irskou centrálu, v Austrálii a ve Velké Británii platí daně z příjmů z reklamy.
O zdanění velkých internetových firem jsme dříve psali zde: Google a Facebook. Cool vyžírky moderního světa
Věc se má týkat společností, které splňují jednu z následujících podmínek: roční příjmy v dané členské zemi buď přesahují sedm milionů eur (asi 175 milionů Kč), firma má v zemi za daňové období přes 100 000 uživatelů nebo uzavřela za daňové období s jinými firmami více než 3000 smluv o poskytování digitálních služeb.
Nová pravidla také mění způsob, jakým budou zisky rozděleny mezi jednotlivé státy bloku. Systém má lépe odrážet okolnosti toho, jak podniky vytvářejí on-line hodnotu – například v závislosti na tom, kde se nacházel uživatel v době, kdy službu využíval.
Opatření by podle komise mohlo být nakonec zahrnuto do budoucího společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, označovaného jako CCTB.
Další návrh, který dnes komise přijala a předkládá k diskusi, zavádí pro některé digitální aktivity prozatímní daň. Tato nepřímá daň by mohla zemím umožnit danit příjmy z prodeje reklamního prostoru na internetu, z digitálních zprostředkovatelských aktivit či z prodeje dat o uživatelích.
Příjmy z daní by vybíraly ty členské státy, kde se uživatelé nacházejí, a týkaly by se pouze společností s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem ve výši 750 milionů eur (skoro 19 miliard Kč) a s příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (přes 1,2 miliardy Kč). Tím se zajistí, aby menší začínající a rychle se rozvíjející podniky nebyly tímto opatřením nijak zatíženy. Pokud bude sazba daně tři procenta, odhadované příjmy pro členské státy by dosáhly ročně až pěti miliard eur (asi 125 miliard Kč), uvedla dnes Evropská komise.
